Obsah:

14.5.2010: Okolo Hradce II., autor: Josef Mertlik

22.4.2010: Okolo Hradce I., autor: Josef Mertlik

 

 

Okolo Hradce II. - 14. května 2010

Josef Mertlik    

     Jihovýchodně od Hradce Králové se rozkládá mezi městy Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm nad Orlicí (mapa) poměrně rozsáhlý a z velké části i biologicky velmi cenný lesní komplex. Je pozůstatkem rozsáhlé Týnišťské obory, která byla zřízena v roce 1770 (2100 ha) hrabětem Filipem ze Sternberka.
     V jeho západní části se nyní nachází Bědovické obory (větší s chovem černé zvěře, menší s chovem bílých daňků). V lesích východně od Bědovických obor je několik lesních rybníků (Hlinský rybník, rybníky Malá, Prostřední a Velká Houkvice, Brodek a rybník Rozkoš) a tři přírodní rezervace zřízené v roce 1954 (U Houkvice, U Černoblatské louky a U Glorietu).
     V lesním komplexu se nachází unikátní aleje s obřími duby, prastaré listnaté háje s porosty dubů a lip a rozsáhlé plochy lesních mokřadů s olšovými porosty pralesního charakteru. Na výše položených štěrkopískových terasách řeky Orlice jsou reliktní borové porosty. Bohužel, většina tohoto biologicky cenného území byla v nedávné minulosti ve větší než menší míře zalesněna introdukovanými dřevinami. Slavnější časy českých lesů zde připomínají na mnohých místech již jen trouchnivé pařezy dubů, ztracené v sterilní temnotě ohyzdných smrkových plantáží

.

Petrovice nad Orlicí, dubový pařez na severním okraji rezervace U Houkvice - památník slavnějších časů Týnišťského Poorličí, 23.10.2002.

     Vzhledem k unikátnímu výskytu ohrožených a chráněných saproxylofágních živočichů, zvláště celoevropsky chráněného páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), bylo toto území zařazeno do soustavy evropských chráněných území (NATURA 2000) pod názvem "Týnišťské Poorličí" (klikni).
     V roce 2009 jsem zde objevil dalšího z celoevropsky chráněných druhů – lesáka Cucujus cinnaberinus. Dále jsem zde zjistil výskyt tzv. chráněných druhů kovaříků Lacon querceus a Elater ferrugineus. Z dalších ohrožených kovaříku sem zde zjistil výskyt kovaříků: Ampedus brunnicornis, A. cardinalis, A. pomonae, Cardiophorus gramineus, Crepidophorus mutilatus, Hypoganus inunctus, Paraphotistus nigricornis, Reitterelater dubius, Stenagostus rhombeus a S. rufus.
     Ze vzácných saproxylofágních živočichů zde přežili do dnešních dob pouze druhy, osidlující trouchnivějící dřevo stojících listnatých stromů a jejich dutin. Druhy osidlující pahýly a padlé kmeny zde byly, až na několik málo druhů (Ampedus pomonae, A. pomorum, A. erythrogonus, Denticollis linearis, Stenagostus rhombeus), vyhubeny systematickým odstraňováním jejich biotopů. Stejný osud potkal i známou nedalekou rezervaci Buky u Vysokého Chvojna (klikni).

     Lesk a bídu české „ochrany přírody“ nám zde ukazuje v celé své nahotě případ již několik desetiletí „chráněného“ kovaříka Lacon querceus. V textu ochranářských plánů péče o rezervaci U Houkvice je uvedeno, že tento druh je sice chráněný „de jure“, ale že ochranáři vůbec nevědí, jak mají v praxi chránit jeho biotopy (klikni). Takto bezzubě a přitom alibisticky s veškerou dostupnou byrokratickou parádou se „ochrana chráněných“ druhů bezobratlých provozuje nejen na území ČR, ale zřejmě i v ostatních „ochranářsky“ vyspělých státech (klikni).
     Přitom já osobně, jako entomolog specializovaný na druhy čeledi Elateridae, znám kovaříka Lacon querceus velmi dobře. Unikátní třebechovicko-týnišťský lesní komplex pravidelně navštěvuji již třicet let. Tento kovařík osidluje kmeny dubů, napadených dřevní houbou sírovcem žlutooranžovým. Bionomii a nároky na kvalitu biotopu druhu Lacon querceus opublikoval Burakowski již v roce 1985. Jeho biotopy jsou na rozdíl od ochranářů velmi dobře známy lesníkům, kteří je nemilosrdně likvidují všude, kde je objeví. Např. v třebechovicko-týnišťském areálu se jim podařilo v letech 1997-2000 zlikvidovat pět kmenů dubů osídlených tímto kovaříkem.

    

Petrovice nad Orlicí, smrkový mor u Petrovické hájovny, léto 1998. Podříznutý dub byl osídlen páchníky hnědými a kovaříky: Lacon querceus, Elater ferrugineus, Crepidophorus mutilatus, Ampedus brunnicornis, A. cardinalis, A. nigroflavus, Procraerus tibialis a Cardiophorus gramineus. Čest jeho památce...

      Když je Lacon querceus tzv. chráněný druh a stát garantuje ochranu jeho biotopů a přitom ten samý stát nechá lesníky jeho biotopy likvidovat, pak je tento druh prakticky nechráněný. Pseudoochrana kovaříka Lacon querceus není na území ČR ničím výjimečným. Současné „ochranné metody“ bezobratlých živočichů jsou vesměs kontraproduktivní, např. "ochrana" hmyzu před jeho studiem entomology (klikni). Je zřejmé, že když už je nějaký druh hmyzu zařazen mezi tzv. chráněné druhy, tak tento akt nesmí znamenat pro úředníka OP konečný stav. Pro každý chráněný druh musí být, zároveň s datem jeho vyhlášení za chráněný druh, zpracovány záchranné programy včetně monitoringu, viz např. praktickou část programu NATURA 2000.
     Neschopnost úředníků OP chránit „chráněné druhy“ je nutné odstranit. Úředníkem OP nemůže být kdokoliv, tak jako je to možné v současnosti, ale úředníci nekompromisně musí mít vzhledem k náročnosti své práce odpovídající a kvalitní přírodovědné vzdělání. Hodnoty, o které se starají jsou nenahraditelné, proto musí nést za svoji práci odpovědnost. Samozřejmě by bylo chybou házet všechny úředníky OP do jednoho pytle, protože je mezi nimi hodně vzdělaných a odpovědných odborníků, ale ti jsou vesměs zaměstnáni mimo řídící funkce OP. 
     Další neřešený problém ČR - korupce, může být v případě rozhodování úředníků OP pro řadu ohrožených biotopů fatální. V současné OP ČR snad již vůbec nejde o ochranu přírody, ale o udržení vlivu nad finančními zdroji, které plynou do OP z rozpočtů EU, ČR a sponzorských darů firem i jednotlivých osob. Pro některé ze zúčastněných je důležité, aby co nejvíc peněz bylo možné použít na úplně jiné účely, než pro ochranu přírody. V ČR se pro tyto praktiky vžil univerzální pojem „tunelování“ (klikni).
     Vytváření iluzí o ochraně přírody dnes má zelenou před usilovnou prací na její praktické ochraně. Dokud nebude práce na úřadech OP kvalitní, bude likvidace ohrožených biotopů pokračovat. Dokud nebude společenská poptávka po „skutečné ochraně přírody“, bude to i nadále jen taková hra na ochranu...

Týniště nad Orlicí, rozřezávaný dub u cesty k rybníku Rozkoš, 22.11.2002. Byl osídlen páchníky hnědými a kovaříky Elater ferrugineus. Čest jeho památce...
 

 

    Po krátkém ale nutném úvodu do lesoochranářské problematiky se podívejme na třebechovicko-týnišťský lesní komplex dne 16. dubna 2010 očima entomologa

 

Zastavení první

     Jedno z mála míst, které jsem zde navštívil vůbec poprvé, byla dubová alej od Bědovic směrem k jihu (k Třebechovickému náhonu) (Loc: 50°11'50.346"N, 16°0'36.081"E) a podmáčené louky, rozkládající se na východním okraji této aleje, mezi Bědovicemi a železniční tratí Hradec Králové – Týniště nad Orlicí.
     Dubová alej je velmi pěkná a přírodě blízká (klikni). Duby zde ještě nejsou tak věkovité, jako jsou ve východní části lesního komplexu. Chráněné druhy jsem zde nezjistil, protože jsem zde neobjevil žádnou přístupnou dutinu. Přesto je zde jejich výskyt možný a velmi pravděpodobný. Zachování této aleje je důležité z krajinářského hlediska i jako perspektivního biotopu ptactva a saproxylofágních živočichů, a rozhodně by nemělo být dovoleno její zničení, jako se to stalo např. dubové aleji v Chlumecké bažantnici „Luhy“ (klikni).
     Východně od cesty s dubovou alejí se rozkládají rozlehlé podmáčené louky se sítí odvodňovacích kanálů, jejichž břehy jsou porostlé olšemi a vrbami (klikni). V jejich jižní části (u železniční trati), jsem zaznamenal její zarůstání nebezpečnými smrky (Loc: 50°11'25.159"N, 16°0'28.288"E) (klikni). Na existenci těchto unikátních podmáčených luk jsem upozornil ve svém článku o tesaříkovi Brachyleptura tesserula (Mertlik 2009).
     Ohrožení pro biotopy podmáčených luk představuje jejich odvodňování, zalesňování a někdy i zastavění, což bohužel patří v současnosti mezi velmi časté hříchy české společnosti.

Zastavení druhé

     Dubová alej u Bědovic má své pokračování za železniční tratí od čerpací stanice (Loc: 50°11'19.907"N, 16°0'28.984"E) směrem k Petrovicím (klikni). Tato část aleje je již chráněna v rámci programu NATURA 2000 – jako biotop osídlený páchníky hnědými. Od této aleje vybíhají severním směrem až do jižní Bědovické obory další dvě - rovněž chráněné dubové aleje. V jedné z nich (západnější a starší) (klikni), jsem při své návštěvě nalezl dub s dutinou obnaženou při odlomení části kmene (Loc: 50°11'7.495"N, 16°1'18.445"E). Její letmá prohlídka potvrdila osídlení páchníky hnědými (nalezeny larvy a zbytky těl) a kovaříky Ampedus cardinalis.
     V okolí hlavní aleje, osázené převážně monokulturami introdukovaných smrků, se také nacházejí malé zbytky listnatých lesů (olše, dub). U aleje u Petrovic jsem v minulém roce nalezl v kůrovcovém lapači další z chráněných „naturových“ druhů lesák Cucujus cinnaberinus. Bohužel, o ochranu těchto pozoruhodných přírodě blízkých lesů nebyl projeven ze strany ochrany přírody odpovídající zájem. Soudím tak podle nové rozsáhlé holoseče (Loc: 50°11'11.719"N, 16°0'39.704"E) (klikni). Předpokládám, že zde po vykácení listnatých stromů podnik Lesy ČR vysází další ze svých odporných, ale ekonomicky odůvodňovaných smrkových monokultur.

 

Zastavení třetí

     Rezervace U Houkvice je jedním z přírodních klenotů lesního komplexu. Lesní rybníky, rozsáhlé olšiny a majestátní kmeny obrovitých dubů. Roste zde i jeden z největších českých dubů, jehož stáří je 570 let (Loc: 50°10'56.325"N, 16°2'49.273"E) (klikni).
     Bohužel, až do roku 2008 byla rezervace ponechána napospas jejímu zarůstání smrkovým houštím, stejně jako mnohé z dalších významných českých listnatých hájů (klikni). V roce 2009 byly asanovány smrky v okolí největšího dubu, v roce 2010 byla asanovaná plocha ještě více rozšířena. Provedené asanaci lze vytknout jen dvě věci. Nebyla odstraněna vrstva půdy kontaminovaná jehličím a mladé duby byly vysazeny v řadách (klikni).
     Četní návštěvníci – turisté, kteří doposud jen procházeli či projížděli po lesní asfaltce, která protíná rezervaci, se nyní užasle dívají, jaký přírodní klenot byl mnoho let ukryt jejich zrakům. Pohled na houkvické duby bere dech.

     Asanace introdukovaných smrků jsou jen velmi malým krůčkem k celorepublikovému zefektivnění práce českých lesníků a ochranářů. Ale i tento krůček představuje určitou naději pro ostatní torza českých přirozených lesů a jejich obyvatele. Ve skutečnosti je asanace introdukovaných dřevin vlastně jediná cesta k jejich záchraně. Introdukované dřeviny je možné tolerovat maximálně tak v izolovaných arboretech nebo na biologicky sterilních plochách lesních plantáží. Nikoliv ale v přirozených lesních porostech, natož pak na území přírodních rezervací (klikni).

Zastavení čtvrté

     Lesní asfaltka od rezervace U Houkvice k rybníku Rozkoš vede po nejprve po okraji borových a smrkových monokultur, aby se pak vnořila do kdysi slavného listnatého hvozdu u Rozkoše. Bohužel, i toto území je hrůzně zamořeno smrky.
     Cestou k Rozkoši jsem zaznamenal tři ztráty mohutných stromů, dvou buků a jednoho dubu. Mohutné buky byly poraženy u odbočky k Petrovické hájovně (Loc: 50°10'35.769"N, 16°3'6.773"E) (klikni). U buků mi není konkrétní důvod poražení známý, zřejmě nějaké preventivní opatření lesníků před jejich možným pádem na asfaltku. Další strom, mohutný dub, který rostl na přímo na břehu Třebechovického náhonu, se v zimě vyvrátil přes náhon až na lesní asfaltku (Loc: 50°10'11.123"N, 16°3'35.874"E). Dřevo kmene bylo rozřezáno a odvezeno (klikni).
     U Rozkoše (Loc: 50°9'56.552"N, 16°4'0.705"E) jsem si prohlédnul mohutné prastaré duby na jejích březích. Většina z nich je již mrtvá a jejich kmeny hostí velmi vzácné saproxylofágní živočichy a dřevní houby (klikni). Na severním okraji Rozkoše je pozoruhodná podmáčená plocha se starou olšinou pralesního charakteru, biotop kovaříka Ampedus pomonae (Loc: 50°9'57.01"N, 16°4'7.217"E) (klikni). Rozkoš obklopují ze tří stran smrkové monokultury.
    

     Stejně smutný je pohled také na nedaleké rezervace U Černoblatské louky a U Glorietu. Přírodovědec je ptá, co hrůzného se to stalo s duší českého lesníka, že připustil takové prznění lesa? Jestli přežijí lesy mezi Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm nad Orlicí není jisté. Ale pozoruhodné asanační aktivity na území rezervace U Houkvice jim dávají určitou naději.

 

Zastavení páté

     Další unikátní dubová alej se nachází na bývalé hrázi na východním okraji Týniště nad Orlicí. Její západní část velmi vhodně zakomponována do vilové zástavby (Loc: 50°9'1.202"N, 16°5'1.706"E). Je doplněna lavičkami a je lidmi vyhledávaným místem jejich procházek a odpočinku (klikni). Východní část aleje končí až u železniční trati Týniště nad Orlicí - Častolovice (Loc: 50°8'45.845"N, 16°5'23.529"E) (klikni). Nevím proč, ale tato alej nebyla zahrnuta do naturového území Týnišťské Poorličí. Přitom i zde jsem nalezl několik kmenů osídlených páchníky a kovaříky Lacon querceus, Ampedus cardinalis a A. brunnicornis.

     Pro východní týnišťskou alej platí to samé, co pro západní alej u Třebechovic pod Orebem - nesmí být nechány napospas nenažranosti lesních hospodářů, viz nedávný tragický případ likvidace dubové aleje u Chlumce nad Cidlinou (klikni).  

 

     Fotodokumentace je v internetové fotogalerii na adrese http://www.elateridae.com/galerie/search.php Zde zadáte název katastru, např. Petrovice nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem nebo jméno lokality, např. U Houkvice, U Glorietu, Hlinský rybník, či rybník Rozkoš. 
 

 

 

 

 

 

 

Okolo Hradce I. - 22. dubna 2010

Josef Mertlik    

  

  Tak jako každý rok jsem i toto jaro skočil na své kolo a jel jsem se podívat po zajímavých biocentrech královéhradeckého okolí. Jakpak nám přežila zimu? Reportáž ze dne 18.4.2010

Zastavení první (Loc: 50°9'29.695"N, 15°48'9.026"E)

 

Obr.1. Nádherná lipová alej u silnice od Opatovic nad Labem k Opatovickému jezu přečkala tuto zimu zdárně a choutkám královéhradeckých technokratů, kteří ji touží zlikvidovat, stále zdárně vzdoruje. Doufám, že opatovičtí občané svůj statečný boj o její záchranu vyhrají, viz  příloha - klikni.

 

Zastavení druhé (Loc: 50°10'6.683"N, 15°48'44.629"E)

Na této pozoruhodné lokalitě jsem v roce 2007 zkoumal druhy čeledi Throscidae.

(článek ke stažení zde)

Bohužel, všem případným zájemcům o studium Throscidů musím vzkázat, aby na tuto bývalou „superlokalitu“ nejezdili. Pravděpodobně by zde už nic nenašli.

	Obr.2. Bohaté porosty vrb na levém břehu Labe mezi Opatovickým jezem a Petrofovými jezery jsou minulostí, všechny byly odstraněny. Labe zde opět vypadá jako sterilní vodní kanál
	Obr.3.Takhle zde vypadalo Labe v roce 2007

 

Zastavení třetí (Loc: 50°11'6.034"N, 15°48'41.98"E)

Je zvláštní, že královéhradečtí úředníci tak lpí na zachování náletových dřevin, které pomalu rdousí přírodní památku Na Plachtě, ale takové zelené plíce, jakými byly pobřežní porosty Labe nechají v tichosti zlikvidovat. Prosím, všimněte si na snímcích obou břehů hojných ploch s rozfrézovaným dřevem...

 

	Obr.4. Břehy Labe od Hradce Králové k čistírně odpadních vod byly také „esteticky“ upraveny. Levý břeh
	Obr.5. Pravý břeh to samé

 

 

Zastavení čtvrté (Loc: 50°14'18.583"N, 15°51'44.49"E)

 

Obr.6. Při našem příjezdu do Piletic nás vždy vítala krásná lipová alej. Toto jaro ne, technokratickou zimu nepřežila.Nemilosrdná likvidace. Stejný osud by si přáli královéhradečtí technokraté pro lipovou alej v Opatovicích nad Labem (viz zastavení první).

 

Zastavení páté (Loc: 50°14'54.114"N, 15°52'23.961"E)

Nádhernou stepní lokalitu mezi Pileticemi a Bukovinou – třešňovku severně od nešťastně zalesněného vrchu Okrouhlík, snad ani netřeba představovat - klikni.
Rovněž zde jsem ale zaznamenal čilou budovatelskou aktivitu. Velké třešně, ke kterým byl v roce 2009 přivezen vagón, byly odstraněny. Místo nich zde byla navezena hlína, aby se rozšířila volná plocha u vagónu.
 

	Obr.7. Rok 2008
	Obr.8.Rok 2009
	Obr.9.Rok 2010
	Obr.10.V roce 2009 zde neznámí vandalové zničili myslivcům střílnu (zborcená střecha). Snímek lokality se starou střílnou z roku 2008
	Obr.11.Nová betonová střílna
	Obr.12.Za současného stavu ochrany přírody na území České republiky se rovná zachování cenných biocenter takřka zázraku. Malý zázrak zažila toho dne i třešňovka. Nemilosrdně jsem zde vyčistil části stepi od náletových dřevin (hlohy a šípky) Ať se u nás kovaříku galskému líbí - klikni

 

Zastavení šesté (Loc: 50°11'26.553"N, 15°51'47.341"E)

Cestou domů jsem se tradičně zastavil v Hradci Králové, v přírodní památce Na Plachtě. Královéhradecké Fimfrlové divadélko je všem známé, ty přehršle hraných emocí v rámci tzv. boje za zelené plíce města, ve skutečnosti jen sveřepý boj zdivočelých kapitalistů za soukromé finanční zisky...klikni

 

	Obr.13. Mám skvělou zprávu pro inteligentní bytosti, které nemyslí jen a pouze na finanční zisk - pískomilní kovaříci Cardiophorus asellus přežili další dějství Fimfrlového divadélka a opět nás letos poctili svojí přítomností - klikni
	Obr.14.Aby tomu bylo tak i nadále, opět jsem jim pročistil některé plochy od náletových dřevin
	Obr.15.Náletové dřeviny představují pro PP Na Plachtě plíživou ale jistou smrt, odstraňme je:

 

      Kompletní fotodokumentace se nachází v internetové fotogalerii občanského sdružení Elater:

http://www.elateridae.com/galerie/

      Konkrétní lokality je možné vyhledat ve vyhledávači na adrese:

http://www.elateridae.com/galerie/search.php

      Ve druhém díle se podíváme na stav lesů mezi Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm nad Orlicí (naturová oblast Týnišťské Poorličí).