ELATERIDAE

OBSAH:

Kauza likvidace lužního lesa a aleje dubů na hrázi u Cidliny a Mlýnské Bystřice (Královéhradecký kraj, Chlumec nad Cidlinou, Chlumecká bažantnice).

Přírodně pozoruhodné lesní komplexy, aleje a stepi v okolí Opočna (Královéhradecký kraj)

Zpráva o likvidaci lužního lesa a aleje dubů na hrázi u Cidliny a Mlýnské Bystřice (Královéhradecký kraj, Chlumec nad Cidlinou, Chlumecká bažantnice).

Dne 3. března 2009 jsme navštívili Chlumeckou bažantnici (Luhy), kde jsme udělali fotoreportáž likvidace lužního lesa a aleje dubů na hrázi u Cidliny a Mlýnské Bystřice.

Zde pořízené fotografie jsou k dispozici v internetovém vyhledávači: http://www.elateridae.com/galerie/search.php - zde zadejte klíčová slova "Chlumecká bažantnice" - pak klikněte na "hledej". Objeví se tabule s fotografiemi. Na stránce s touto tabulí je uveden vpravo dole celkový počet tabulí s fotografiemi (kliknutím je možné zvolit jednotlivé tabule). Kliknutím na fotografii je možno dvakrát zvětšit jejich velikost (!).

Mapa oblasti: http://www.mapy.cz/

Plánek zničené oblasti: - klikni. Červeně vymezeny holoseče cenných pozůstatků lužního lesa. Modře zbytek lesa, čekající na vyrubání. V celém areálu přežilo jen pět velkých dubů a asi 15 střední velikosti. Horní modrý kříž je ponechaný kmen jilmu - nyní solitér: http://www.elateridae.com/images Spodní modré kříže jsou tři staré duby na okrajích plantáží.

Význam zlikvidovaného biotopu je možné prostudovat v textu projektu: „Optimalizace výsledků mapování přírodních biotopů a jejich aktuálního zastoupení na území ČR jako předmětu ochrany v současné síti maloplošných zvláště chráněných území v ČR“
Zpracovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, srpen 2006
Zdroj: http://www.mzp.cz
Detailní informace k Chlumecké bažantnici, zvláště její hodnocení po botanické stránce:
http://www.mzp.cz

Další podstatné informace jsou uvedeny v Koncepci ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Ing. Miloslav Šindlar a kol., 2003, Příloha č. 6 Fauna na území Královéhradeckého kraje: http://gis.kr-kralovehradecky.cz/

Z entomologického pohledu jde o likvidaci biotopu mnoha druhů hmyzu. Např. chráněného roháče obecného (Lucanus cervus), dále ohrožených kovaříků Ampedus cardinalis, Ampedus brunnicornis, Cardiophorus gramineus a Crepidophorus mutilatus (Elateridae).

Z ornitologického pohledu se jedná o likvidaci aleje doupných stromů (cca 1,2 km) a tím ukončení možnosti zahnízdění mnoha druhů ptáků.

Zničený les a alej jsou v majetku akciové společnosti Kinský dal Borgo, jejíž ústředí se nachází v Chlumci nad Cidlinou. Tato společnost byla založena na základě zakladatelské smlouvy ze dne 30. 6. 2004 zakladateli Giovanni Kinským dal Borgo a Dr. Pio Kinským dal Borgo:
http://www.kinsky-dal-borgo.cz
Lesy: http://www.kinsky-dal-borgo.cz
Historie myslivosti rodu Kinských: http://www.kinsky-dal-borgo.cz

Bohužel, toto není první střet ekonomických zájmů a. s. Kinský dal Borgo a zájmů ochrany přírody České republiky. O holosečné těžbě dřeva v nejcennějších partiích Národní přírodní rezervace Žehuňská obora pojednává text Společnosti pro trvale udržitelný život: Stanovisko předsednictva STUŽ č. 102 k situaci v ochraně přírody NPR Žehuňská obora, včetně přílohy: RNDr. Bohuslav MOCEK, Miroslav MIKÁT: Návrh na ochranu nejcennějších lesních částí v NPR Žehuňská obora: http://stuz.cz/

Fotodokumentace k výše citované likvidaci lesa na území NPR Žehuňská obora, jsou k dispozici v internetovém vyhledávači: http://www.elateridae.com/galerie/search.php - zde zadejte klíčová slova "Žehuňská obora" - pak klikněte na "hledej". Objeví se tabule s fotografiemi. Na stránce s touto tabulí je uveden vpravo dole celkový počet tabulí s fotografiemi (kliknutím možné zvolit jednotlivé tabule). Kliknutím na fotografii je možno dvakrát zvětšit jejich velikost.

Letecké snímky NPR Žehuňská obora: http://www.mapy.cz = obraz zkázy a zmaru, další díl dokumentace "lesnické války", jejímž cílem je totální likvidace českých lesů. Prohlédněte si letecké snímky dalších českých a moravských obor - uvidíte samé kopie: Černická obora (viz. fotogalerie), Zlatěšovická obora (Hlubocké obory), Slavická obora (http://www.elateridae.com//page.php?idp=39), Lánská obora, obora Soutok...

S timto textem byly seznámeny následující organizace:

a. s. Kinský dal Borgo
m.ornst(zavináč)kinsky-dal-borgo.cz, info(zavináč)kinsky-dal-borgo.cz

ČIŽP Praha
tylova(zavináč)cizp.cz, bukolsky(zavináč)cizp.cz

ČIŽP Hradec Králové
skrivan(zavináč)hk.cizp.cz

AOPK ČR Praha
aopkcr(zavináč)nature.cz, karel.chobot(zavináč)nature.cz

AOPK - krajské středisko Hradec Králové
hradec_kralove(zavináč)nature.cz

MŽP ČR Praha
info(zavináč)mzp.cz

Úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
mkrejzlik(zavináč)kr-kralovehradecky.cz

Hnutí Duha
jaromir.blaha(zavináč)hnutiduha.cz

ČSOP
info(zavináč)csop.cz

ČSOP JARO Jaroměř
coracias(zavináč)seznam.cz

Arnika
priroda(zavináč)arnika.org

Přírodovědné oddělení Muzea východních Čech
b.mocek(zavináč)muzeumhk.cz

Ekoneziskovky.cz
martin.hanousek(zavináč)ekoneziskovky.cz

Entomologický ústav ČSAV
cizek(zavináč)entu.cas.cz

EKOENTO
kopido(zavináč)seznam.cz

CALLA
rehounekj(zavináč)seznam.cz

Věříme, že po prostudování této rešerše a pořízené fotodokumentace, nám sdělíte své stanovisko k této kauze. Vaše stanoviska budou zveřejněna formou připojení k tomuto textu.

Kompletní text je volně přístupný na internetové adrese: http://www.elateridae.com/page.php?idp=40

Za občanské sdružení ELATER (Skalice 38, 503 03 Smiřice, IČO: 22729968, E-mail: info(zavináč)elateridae.com),

Josef Mertlik
6.3.2009

P.S. Pro občany. Pokud si myslíte, že cedulka s nápisem „Strom chráněný státem“ garantuje ochranu takto označeného stromu, jste na omylu. Přečtěte si, prosím, následující příspěvek a zařiďte se podle zde uvedených rad: Ekolist.cz. Dotaz 187: Jak se vyhlašuje chráněný strom?
http://www.ekolist.cz/dotaz.shtml?x=189464

Odpovědi organizací, které byly seznámeny s tímto textem:

ČSOP, 8.3.2009 - klikni

CALLA, 10.3.2009 - klikni

Úřad Královéhradeckého kraje, 11.3.2009 - klikni

ČIŽP Hradec Králové, 11.3.2009 - klikni

MŽP ČR Praha, 11.3.2009 - klikni

Hnutí Duha, 12.3.2009 - klikni

ČIŽP Hradec Králové, 23.3.2009: na základě žádosti ředitele společnosti Kinský dal Borgo a.s. jsme vyčíslili náklady spojené s kontrolou na základě Vašeho podnětu v záležitosti Chlumecké bažantnice -klikni

AOPK HRADEC KRÁLOVÉ, 7.4.2009 - klikni

ČIŽP HRADEC KRÁLOVÉ, 7.4.2009 - strana 1,strana 2

Reakce o.s. ELATER na vyjádření ČIŽP HK, ze dne 11.3.2009:

Dobrý den,

děkuji Vám za Vaši zprávu ze dne 11.3.2008. Připojil jsem ji k textu zprávy o likvidaci lužního lesa a aleje dubů na hrázi u Cidliny a Mlýnské Bystřice (Královéhradecký kraj, Chlumec nad Cidlinou, regionální biocentrum Chlumecká bažantnice): http://www.elateridae.com/page.php?idp=40

Již vícekrát jsem se přesvědčil, že ochrana lesních biotopů na krajské úrovni je nedostatečná a ani v případě Chlumecké bažantnice jsem si žádné velké iluze nedělal. Bohužel, je zřejmé, že po provedených lesnických zásazích již není možné hovořit o přírodní hodnotě „regionálního biocentra“ Chlumecká bažantnice, neboť toto bylo prakticky zlikvidováno.

Ve Vaší zprávě mi chybí vyjádření k uskutečněné likvidaci dubové aleje podél řeky Cidliny a Mlýnské Bystřice. Z dochovaných pařezů je zřejmé, že se jednalo o alej vitálních stromů (DUBY) v plné životní síle – nikoliv stárnoucí (senescentní) souše (Chrz 9.3.2009). Riziko pro osoby zde bylo minimální, protože alejí neprochází žádná veřejná cesta. Dle našeho názoru jistě nebylo v deklarovaném zájmu OP ČR zlikvidovat dubovou alej takové přírodní hodnoty.
Dále je zřejmé, že „obnova“ lužního lesa použitím rozsáhlých holosečí - tak, jak byla provedena na území Chlumecké bažantnice, je v rozporu s potřebami ochrany přírody a krajiny ČR. V návrhu managementu pro lesy v bažantnici se mj. uvádí: „ponechat přirozenému vývoji, provádět výběrovou těžbu ve prospěch původních dřevin. Je třeba nahradit stávající kultury hybridních topolů a jehličnanů“ (Horník Jan). Na holosečích (nikoliv výběrové těžbě), které jsem vyznačil do mapky, nejsou pařezy hybridních topolů a jehličnanů, ale přirozených dřevin lužního lesa.

Závěrem musím vyslovit oprávněné obavy o osud dalších biocenter s výskytem dubů. Pokud státní orgány OP nedokázaly zabránit likvidaci dubů v Chlumecké bažantnici, může se stát, že rychle přijdeme i o zbývající hodnotná biocentra (viz. Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Ing. Miloslav Šindlar a kol., 2003, Příloha č. 6 Fauna na území Královéhradeckého kraje).

Děkuji Vám a věřím že tento smutný případ poslouží alespoň k tomu, že se podobným zásahům podaří do budoucna předejít.

Josef Mertlik
občanské sdružení Elater
12.3.2009

Odpověď ČIŽP Hradec Králové, 12.3.2009:

Dobrý den,

co se týče dubové aleje, větší část dominantních dubů u Cidliny a Bystřice byla dle pařezů postižena hnilovou, o čemž svědčí i zbytky některých kmenů. Nicméně tyto duby jsou součástí lesních pozemků, kde je hospodaření vázáno lesním zákonem. Vlastník lesa je zde povinen respektovat lesní hospodářský plán (LHP), kam mohly být zájmy ochrany přírody implementovány v rámci procesu schvalování LHP formou podmínek orgánu ochrany přírody v závazném stanovisku.

Jelikož Krajský úřad HK při vydání závazného stanoviska v LHP nepožadoval zachování dubové aleje, vlastník lesa zde oprávněně provedl mýtní těžbu, aniž by porušil zákon.

Je zřejmé, že vztah lesnictví a ochrany přírody je citlivým tématem. Přestože některé návrhy v zájmu ochrany jsou oprávněné, musí být řádně zakotveny příslušnými legislativními nástroji (vyhlášení ZCHÚ, podmínky v závazném stanovisku, vyhlášení památných stromů a pod.). Vámi prezentované studie "optimalizace sítě ZCHÚ" musí projít schvalovacím řízením, aby se mohly zpřísnit podmínky lesního hospodaření.

Osobně jsem toho názoru, že pojem "likvidace lužního lesa" je v tomto případě neadekvátní, protože je zde zajištěna řádná obnova lesa stanovištně vhodnými dřevinami odpovídajícího původu (zejména dub, olše a navíc jilm, což není jinde obvyklé).

S pozdravem
Martin Baranyai

Malá úvaha nad dosavadním vývojem kauzy

Vážení návštěvníci našich stránek,

     Fakt, že jste se dočetli až sem je pro nás jasným signálem, že vám nejsou osudy posledních fragmentů naší přírody lhostejné. Kauza je tedy téměř u konce, výsledek nikterak povzbuzující, holoseč byla provedena v souladu se všemi předpisy atd. Malý postesk inspekce ČIŽP že „orgán ochrany přírody vlastníka lesa včas neinformoval o potřebě zachovat alespoň pár stromů do rozpadu, aby byl zachován biotop chráněných druhů.“ Je jediným prvkem sebereflexe v celé kauze.
     Vlastník lesa je po provedené kontrole ČIŽP „spravedlivě“ rozhořčen a požaduje „vyčíslení nákladů na vyšetření tohoto podnětu“. Je možné, že za formulkou „...že by osoby vykonávající odbornou nebo jinou činnost v lesích měli svoji přítomnost předem ohlásit vlastníkovi lesa a vyčkat jeho souhlasu..“ se skrývá zjevná nelibost s tím, že vlastníkův soukromý les někdo navštívil a dokonce si tam dovolil i fotografovat. Jakkoliv se nám ovšem výsledek lesního hospodaření v dotčeném území nelíbí musíme přiznat, že vlastník vykáceného území je v tom nevinně. On jako každý podnikatelský subjekt sleduje na prvním místě ekonomické hledisko. Nedivíme se mu, žijeme totiž ve světě kde podle všeobecně uznávaného žebříčku hodnot jsou peníze a zisk hlavním kritériem téměř každé lidské činnosti. Jedinou možnou záchranou pro zničený biotop by byla pouze osvícenost vlastníka. Na tu se ovšem spoléhat nedá a i v tomto případě odkáže vlastník svým potomkům kus sterilního, jednověkého hospodářského lesa, kde úžas nad mocí přírody budou budit už jen torza pařezů vykácených staletých dubů a mrtvolky roháčů uložené v depozitářích VČ muzea.
     Vlastník se tedy ničeho nepovoleného nedopustil. Jak je tedy možné, že nám tak tiše takový významný přírodní monument, jakým byla zdejší alej věkovitých dubů, zmizel před očima? Proč vůbec vynakládáme společné prostředky na terénní práce pracovníků AOPK? S jakými výsledky? Popíšou se jen další stohy papíru které nikoho k ničemu nezavazují. Ještě mnohem znepokojivější se mi ovšem zdá odstavec z odpovědního dopisu MŽP „Z našeho pohledu považujeme za důležité, aby vytěžené plochy byly obnoveny způsobem, který povede k dosažení druhové skladby budoucích porostů, která by lépe odpovídala místním přírodním podmínkám. To je i cílem projektu hrazeného z Operačního programu životní prostředí, který byl pro uvedené území schválen a jehož realizace je v letošním roce zahajována„. Začíná to totiž vypadat, že pokud by nebyly na „obnovu porostů“ získány prostředky určené původně na ochranu přírody, nemuselo k holosečím vůbec dojít. Nebezpečí pádu suché větve by asi bylo pro místní hejno bažantů únosné. Nad pustými pasekami toho již také mnoho nenapláčeme, měli bychom se totiž zabývat kauzami kde ještě o něco jde.
     Podle vlastních i v současnosti draze naší společností placených vědeckých výzkumů máme představu o tom, jak by asi měla vypadat péče o poslední zachovalé fragmenty přirozené krajiny. V podobných případech jako tento už jen mapujeme zánik posledních významných lokalit xylofágních organismů pro naše potomky, kteří se jednou budou snažit mapovat historický výskyt hmyzu u nás. Možná že se nám jednou ve sterilní krajině polních a lesních plantáží bude žít i spokojeně protože sterilní krajina plodí i sterilní myšlení.

Ing. Václav Dušánek
ELATER o.s.
20.3.2009

Doporučené zdroje:
Vojtěch Jiříček, Internetová diskuze na téma entomologové a ochranáři, http://www.elateridae.com/page.php?idcl=74#6.3.2009, příspěvek č. 45

Martin Konvička, Lukáš Čížek, Jiří Beneš, Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management., http://www.elateridae.com/page.php?idcl=83

Zachraňme stromy! Petice za lepší paragrafy na ochranu zeleně: http://arnika.org/petice/?x=2130094

Dopis o. s. Elater Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 20.3.2009:

Ve zprávě ČIŽP Hradec Králové (12.3.2009) je zásadní informace pro objasnění příčin likvidace Chlumecké bažantnice (http://www.elateridae.com/page.php?idp=40):

„Jelikož Krajský úřad Královéhradeckého kraje při vydání závazného stanoviska v LHP nepožadoval zachování dubové aleje [Chlumecká bažantnice (obora Luhy)], vlastník lesa zde oprávněně provedl mýtní těžbu, aniž by porušil zákon“.

Žádáme proto pracovníky Krajského úřadu Královéhradeckého kraje - odboru životního prostředí a zemědělství o odpověď na otázku: „Z jakého důvodu pracovníci KÚ KK nepožadovali na vlastníku lesa zachování dubové aleje na území Chlumecké bažantnice (obora Luhy)“.

Děkujeme.

Likvidaci Chlumecké bažantnice považujeme za čin dehonestující zájmy ochrany přírody Královéhradeckého kraje.

Jsme toho názoru, že vydávání závazných stanovisek státních orgánů OP a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje by mělo vycházet z „Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (Ing. Miloslav Šindlar a kol., 2003)“.

V této studii (v Příloze č. 6 Fauna na území Královéhradeckého kraje), jsou na stranách 47-49 praktické informace o lesních stanovištích.
Pro pochopení dané problematiky jsou podstatné kapitolky: „Nížinné listnaté lesy (lužní lesy, doubravy, dubohabřiny)“ a „Solitérní stromy v parcích, na hrázích, stromořadí, staré ovocné sady“.

V Královéhradeckém kraji je tento typ lesních stanovišť chráněn v těchto CHÚ:
PR Dubno, PR Zbytka, PP Císařská studánka, PR U Houkvice, PP U Glorietu, PR Chropotínský háj, PR Hoříněveská bažantnice, PP Černá stráň, PR Kovačská bažantnice, PP Bělohradská bažantnice, PR Kostelecký zámecký park, PR Vřešťovská bažantnice.

Nejcennější dosud nechráněná území jsou:
Obora v Kopidlně a přilehlý park, obora Luhy u Chlumce nad Cidlinou, okolí Hrádku u Nechanic, les Víno, lesy v okolí Chlumce nad Cidlinou fragmenty porostů královéhradeckých městských lesích a u Vysoké nad Labem, jihovýchodně od Třebechovic p. Orebem, obora v Opočně, bažantnice Mochov.

Prioritním územím z hlediska ochrany lesní entomofauny je:
Celý areál bývalých obor mezi Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm nad Orlicí s největším množstvím reliktních a bioindikačně významných arborikolních druhů (páchník hnědý, kovařík rezavý, kovaříci Reitterelater dubius, Ampedus brunnicornis a Lacon querceus). Podobně žádoucí je též územní ochrana zachovalých lesních porostů v oboře v Kopidlně.

Šindlar a kol. (2003) neuvádějí v prioritních územích lesy v oboře v Opočně a v sousední bažantnici Mochov a k ní přilehlé dubové a lipové aleje. Podle výsledků našich průzkumů je hodnota tohoto území srovnatelná s Týnišťsko-třebechovickým lesním komplexem a lesy u Kopidlna.
Šindlar a kol. (2003) rovněž neinformují detailně o přírodních hodnotách lužního lesa v Jičíně (Libosad).

V současnosti se v našem OS zabýváme dokumentací zbývajících nížinných lesů východočeského regionu.
Pro potřeby Krajského úřadu Královéhradeckého kraje - odboru životního prostředí a zemědělství, Agentury ochrany přírody a krajiny, ZO ČSOP JARO Jaroměř a dalších organizací či jednotlivců, bude tento materiál dostupný na internetových stránkách o. s. Elater (http://www.elateridae.com).

V internetové fotogalerii (http://www.elateridae.com/galerie/) jsou nyní četné fotografe biotopů z okolí Opočna, Mochova, Týniště nad Orlicí, Petrovic, Bědovic, Třebechovic pod Orebem, Kopidlna a Jičína - další průběžně přidáváme.
Nechceme, aby se opakovala situace, kdy bychom neměli k dispozici fotodokumentaci původního stavu biotopu (viz. Chlumecká bažantnice).
Zbývá nám provést zákresy do map a zhotovit soupisy ohrožených druhů živočichů.

Zde pořízené fotografie jsou k dispozici v internetovém vyhledávači (načítání trvá asi 30 vteřin): http://www.elateridae.com/galerie/search.php - zde zadejte klíčová slova, např. "Týniště nad Orlicí“ - pak klikněte na "hledej". Objeví se tabule s fotografiemi. Na stránce s touto tabulí je uveden vpravo dole celkový počet tabulí s fotografiemi (kliknutím je možné zvolit jednotlivé tabule). Kliknutím na fotografii je možno dvakrát zvětšit jejich velikost (!).

Již nyní jsou případným zájemcům k dispozici výsledky obdobného programu, která jsme nazvali Monitoring východočeských stepních biotopů a „třešňovek“. Tento monitoring zahájilo naše OS v roce 2008 a v letošním roce bude završen. Podrobné informace k tomuto monitoringu jsou na adrese: http://www.elateridae.com/page.php?idp=32#T_e__ovky

S pozdravem
Josef Mertlik
20.3.2009

Za občanské sdružení Elater, Skalice 38, 503 03 Smiřice, IČO: 22729968, E-mail: info(zavináč)elateridae.com

Odpověď Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 23.3.2009 - klikni

Obsahuje praktické rady a pravidla pro vedení korespondence s KÚ Královéhradeckého kraje.

PŘÍRODNĚ POZORUHODNÉ LESNÍ KOMPLEXY A ALEJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

DÍL I. - OKOLÍ OPOČNA

Josef Mertlik
22.3.2009
(aktualizace 5.4.2009)
Občanské sdružení Elater

Bohužel, Chlumecké bažantnici již nikdo nepomůže, ale u zbývajících lesních komplexů a alejí Královéhradeckého kraje je ještě určitá šance. Tuto šanci vidíme především v tom, že vydávání závazných stanovisek státních orgánů OP a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje bude vycházet z „Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (Ing. Miloslav Šindlar a kol., 2003)“. V této studii (v Příloze č. 6 Fauna na území Královéhradeckého kraje), jsou na stranách 47-49 praktické informace o lesních stanovištích.

Pro pochopení dané problematiky jsou podstatné kapitolky: „Nížinné listnaté lesy (lužní lesy, doubravy, dubohabřiny)“ a „Solitérní stromy v parcích, na hrázích, stromořadí, staré ovocné sady“.

K mimořádně hodnotným (prioritním) lesním územím přísluší lesy v oboře v Opočně a v sousední bažantnici Mochov a k ní přilehlé dubové a lipové aleje. Podle výsledků našich průzkumů (J.Mertlik nepubl. data) je hodnota tohoto území srovnatelná s Týnišťsko-třebechovickým lesním komplexem a lesy u Kopidlna. Šindlar a kol. (2003) rovněž neinformují detailně o přírodních hodnotách lužního lesa v Jičíně (Libosad).

Okolí Opočna je kraj nádherných alejí, sadů, lesů a četných stepí (viz letecký snímek).

Bohužel, všechny reliktní druhy hmyzu - vázané svým způsobem života na trouchnivějící dřevo padlých kmenů, jsou na Opočensku spolehlivě vyhynulé. Přežilo zde ale mnoho druhů saproxylofágního hmyzu, který je svým způsobem života vázán na dutiny listnatých dřevin. Pro zachování jejho biotopů je potřebné zachovat přirozenou skladbu dřevin a k tomu zabezpečit dostatek různověkých kmenů. Tedy nejen ponechat starší kmeny na "dožití", ale již dnes zajistit dostatek stromů průběžně ponechávaných perspektivnímu "zestárnutí".

A - ukončit kácení mohutných stromů, pokud přímo neohrožují bezpečnost
B - zabezpečit jejich budoucí náhradu novou výsadbou
C - zakázat tvorbu nových monokultur - praktikovat jen výběrovou těžbu
D - zakázat budování nových meliorací a zvážení významu těch stávajících
E - perspektivní porosty v okolí zachovalých biocenter vyčistit od introdukovaných dřevin

Podrobné informace o nalezeném saproxylofágním hmyzu jsou uvedeny v Koncepci ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje, Ing. Miloslav Šindlar a kol., 2003, Příloha č. 6 Fauna na území Královéhradeckého kraje: http://gis.kr-kralovehradecky.cz/file/projekty/

a v článku Brouci (Coleoptera) přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna (Mertlik 2007): http://www.elateridae.com/

Letecký snímek oblasti se zákresy pozoruhodných lokalit (vysvětlivky jsou v textu).

Letecký snímek Mochova se zákresy pozoruhodných lokalit (vysvětlivky jsou v textu).

Odkaz na mapu Opočna a Mochova: http://www.mapy.cz

Fotogalerie = pořízené fotografie jsou k dispozici v internetovém vyhledávači (načítání trvá asi 30 vteřin): http://www.elateridae.com/galerie/search.php - zde zadejte klíčová slova, např. "Mochov“ - pak klikněte na "hledej". Objeví se tabule s fotografiemi. Na stránce s touto tabulí je uveden vpravo dole celkový počet tabulí s fotografiemi (kliknutím je možné zvolit jednotlivé tabule). Kliknutím na fotografii je možno dvakrát zvětšit jejich velikost (!).

Kompletní fotogalerie okolí Opočna je na adrese: http://www.elateridae.com/galerie

PŘÍRODNĚ POZORUHODNÉ LESNÍ KOMPLEXY

Opočno – zámecký park (parkově upravený přirozený les s výsadbou cizokrajných dřevin, podmáčené louky)
Loc: 50°15'50.619"N, 16°6'48.881"E
Entoprůzkum: (Elater ferrugineus - doplní RNDr. Jan Pavlíček)

Opočno – obora. Areál je ohraničen oplocením obory (různé typy biotopů: jírovcové háje a aleje, lipová a dubová alej, dubový les, tři skupiny solitérních dubů, výsadba introdukovaných smrků).
Loc: 50°15'27.86"N, 16°6'45.118"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Lucanus cervus, Osmoderma barnabita, Cetonischema aeruginosa, Elater ferrugineus, Ampedus brunnicornis, Ampedus cardinalis, Cardiophorus gramineus, Hypoganus inunctus)

Mochov – rozsáhlý lužní les rozkládající se mezi Českým Meziříčím a Městcem (listnatý les s roztroušenými mohutnými duby, na jeho okrajích lipové a dubové aleje) (viz. přiložená mapa Mochova)
Loc: 50°15'46.965"N, 16°2'40.691"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Osmoderma barnabita, Elater ferrugineus, Ampedus brunnicornis, Ampedus cardinalis, Cardiophorus gramineus)

Obnova dubových alejí, navazujících va Mochov:
Alej u Ohnišťovského potoka (ad 1) protáhnout na jih novou výsadbou dubů a mezi stávající kmeny vysadit také několik nových... (pozor - v zimě v aleji, mezi bažantnicí a silnicí, nevhodně káceno!!!)
Alej u Jalového potoka (ad 2) - to samé - plocha na její prodloužení je na sever k Mokrému.

ALEJE LIPOVÉ (= al)

Upozornění - mapa alejí zřejmě ještě nebude kompletní, protože některá místa jsem ještě nestačil zdokumentovat (!)

al 1
Opočno-Dobruška (nejstarší lipová alej)
Loc: 50°16'36.415"N, 16°8'14.427"E
Entoprůzkum: Neproveden

al 2
Podzámčí – Vodětín (lipová alej u silnice)
Loc: 50°16'20.755"N, 16°5'17.435"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Osmoderma barnabita, Elater ferrugineus)

al 3
Mokré – Vranov (lipová alej)
Loc: 50°15'37.249"N, 16°2'55.428"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: Neproveden

al 4
Mochov (lipové alej severně a jižně od bažantnice)
severně - Loc: 50°16'18.199"N, 16°2'52.69"E
jižně - Loc: 50°15'42.516"N, 16°2'45.846"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Osmoderma barnabita, Elater ferrugineus)

ALEJE DUBOVÉ (= ad)

ad 1
Mochov – Ohnišťovský potok (dubová alej podél potoka, rozdělená silnicí Mokré - Vranov)
Loc: 50°15'34.593"N, 16°3'2.643"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Osmoderma barnabita, Elater ferrugineus, Ampedus brunnicornis, Ampedus cardinalis, Cardiophorus gramineus)

ad 2
Městec – Mochov (dubová alej u Jalového potoka)
Loc: 50°15'7.489"N, 16°2'52.351"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Ampedus cardinalis, Cardiophorus gramineus)

ad 3
České Meziříčí – Mokré (V Lípách) (široké pásy lužního lesa podél silnice s výskytem mohutných dubů).
Loc: 50°16'19.797"N, 16°3'16.571"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Osmoderma barnabita, Ampedus cardinalis)

ad 4
Ohnišťovský ostrov (široký pás lesa s dubovou alejí na bývalé hrázi)
Loc: 50°16'23.748"N, 16°4'20.112"E
Entoprůzkum: Neproveden

ALEJE TŘEŠŇOVÉ (= at)

at 1
Čánka – Přepychy (třešňová alej)
Loc: 50°14'57.908"N, 16°4'45.251"E - Loc: 50°14'31.797"N, 16°6'2.615"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Anthaxia candens)

at – není na mapě
Semechnice, úpatí vrchu Chlum (třešňová alej)
Loc: 50°15'48.778"N, 16°10'15.882"E
Entoprůzkum: neproveden

STEPI (FORMACE SUCHÝCH TRÁVNÍKŮ) A TŘEŠŇOVKY (= x)

Zpracováno v programu: Monitoring východočeských stepních biotopů a „třešňovek“ (http://www.elateridae.com/)

x 1
Čánka, vrch Horka (třešňovka a stepi)
- kosená step: Loc: 50°15'10.615"N, 16°4'43.568"E
- zarůstající step: Loc: 50°15'12.028"N, 16°4'41.328"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Agriotes gallicus, Anthaxia candens)

x 2
Dobříkovec (malá step u silnice)
Loc: 50°15'10.269"N, 16°6'25.771"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Agriotes gallicus)

x 3
Opočno (třešňovka a step u obory)
- step: Loc: 50°15'56.018"N, 16°6'22.538"E
- třešňovka: Loc: 50°15'53.634"N, 16°6'24.705"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Agriotes gallicus)

x 4
Přepychy (třešňovka a step)
třešňovka a louky a meze u obory se zbytky stepní vegetace: Loc: 50°14'18.743"N, 16°6'47.447"E
Entoprůzkum: neproveden

x 5
Semechnice, vrch Chlum (step na jižním svahu)
- step vhodná k průzkumu: Loc: 50°16'16.557"N, 16°8'31.938"E
Entoprůzkum: Neproveden

x 6
Semechnice, vrch Chlum (malé plochy se stepní vegetací)
- stepi na okraji lesa: Loc: 50°16'23.226"N, 16°8'51.75"E; Loc: 50°16'15.23"N, 16°8'58.126"E; Loc: 50°16'11.646"N, 16°9'0.464"E
Fotogalerie
Entoprůzkum: (Agriotes gallicus)