Žižkovo náměstí 976, 271 01 Nové Strašecí, Czech Republic
k.rebl@seznam.cz

Část I. Úvod, Metodika, Přehled lokalit a stručný popis biotopů

Abstract. In this paper the complete results of faunistic survey of beetles (Coleoptera) in the Protected Landscape Area and Biospheric Reservation Křivoklátsko (Czech Republic) are given. Within years 1962-2009 there have been found 2402 species and subspecies of beetles (Coleoptera) representing 84 families. Even 2 new species for the Czech Republic and 5 species new for the area of Czech (Bohemia) have been found there, these findings were published separately in magazines Klapalekiana and Acta Entomologica Bohemoslovaca. 

Key words: Coleoptera, faunistic survey, Protected Landscape Area, Křivoklátsko, Czech Republic

OBSAH

Část I.
Úvod
Metodika
Přehled lokalit a stručný popis biotopů

Část II.
Seznam nalezených druhů čeledí: Aderidae, Anobiidae, Anthicidae, Anthribidae, Biphyllidae, Bostrichidae, Bruchidae, Buprestidae, Byrrhidae, Byturidae, Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Cerylonidae, Chrysomelidae, Cicindelidae, Ciidae, Cleridae.

Část III.
Seznam nalezených druhů čeledí: Coccinellidae, Colydiidae, Corylophidae, Cryptophagidae, Cucujidae, Curculionidae, Cybocephalidae, Dascillidae, Dasytidae, Dermestidae, Derodontidae, Dytiscidae, Elateridae, Elmidae, Endomychidae, Erotylidae, Eucinetidae, Eucnemidae, Geotrupidae, Gyrinidae, Haliplidae, Helophoridae, Heteroceridae, Histeridae, Homolisidae, Hydraenidae, Hydrochidae, Hydrophilidae, Kateretidae, Lampyridae, Latridiidae, Leiodidae, Lissomidae, Lucanidae, Lycidae, Lymaxilonidae, Malachiidae, Melandrydae.

Část IV.
Seznam nalezených druhů čeledí: Monotomidae, Mordellidae, Mycetophagidae, Nitidulidae, Noteridae, Oedemeridae, Phalacridae, Platypodidae, Psephenidae, Ptilidae, Pyrochrodidae, Pythidae, Ripiphoridae, Salhingidae, Scarabeidae, Scirtidae, Scolytidae, Scraptiidae, Scydmaenidae, Silphidae, Silvanidae, Sphindidae, Staphylinidae, Tenebrionidae, Tetratomidae, Throscidae, Trogidae, Trogositidae.

Část V.
Výsledky průzkumu
Poděkování
Literatura
Obrazová příloha
 

ÚVOD

     Území CHKO Křivoklátsko se vyznačuje velmi členitým reliéfem, který ovlivňuje nejen místní klimatické podmínky, ale je i příčinou velké rozmanitosti společenstev. Na území takto biologicky vysoce hodnotném se vytvořily složité, ničím nenahraditelné, na vnější zásahy citlivé ekologické vazby, které jsou výsledkem dlouhodobého vývoje celé biocenózy (Hůla 2009).
     Podrobné informace jsou uvedeny na internetových stránkách, které provozuje správa CHKO Křivoklátsko (http://www.krivoklatsko.ochranaprirody.cz/).

     V této práci jsou kompletní výsledky faunistického průzkumu na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko (Česká republika). Práce obsahuje výsledky sběrů od roku 1985, kdy jsem ve spolupráci se Správou CHKO Křivoklátsko začal provádět pravidelný průzkum, do roku 2009. Součástí práce jsou i údaje o sběrech před rokem 1985, přepsané z dokladového materiálu uloženého v autorově sbírce.
     V průběhu let 1962-2009 zde bylo celkem nalezeno 2 402 druhů a podruhů brouků (Coleoptera) z 84 čeledí. Byly zde nalezeny 2 druhy nové pro Českou republiku a 5 druhů nových pro území Čech (Bohemia). Tyto nálezy byly samostatně publikovány v časopisech Klapalekiana a Acta Entomologica Bohemoslovaca.
 

METODIKA

     Místo nálezu (lokalita) je na základě požadavků Správy CHKO lokalizováno za pomoci mapy o měřítku 1: 50 000, ve které jsou jednotlivá mapová pole středoevropského síťového mapovacího systému (Zelený 1972; Pruner et Míka 1996) rozdělena na subkvadráty A až D. Každý ze subkvadrátů je dále členěn do 25 elementárních polí s čísly 1 až 25, která v terénu reprezentují plochu zhruba o rozloze 1 km2. Kombinace čísel mapového pole, subkvadrátu a elementárního pole představuje kód mapového pole (kód lokality).

     Jde o identické mapové členění, jaké bylo použito při geobotanickém a floristickém výzkumu Křivoklátska týmem Geobotanického oddělení Botanického ústavu AV ČR (Kolbek et Moravec [eds.] et al. 1995; Kolbek et al. 1999). V přehledu lokalit je u každé uveden zeměpisný název obce, na jejímž katastru se sběr uskutečnil, kód mapového pole a stručný popis.
     K dispozici jsou fotografie areálu Lánské obory, PR Stříbrný Luh, NPR Týřov a NPR Velká Pleš. Reprezentativní výběr z pořízených fotografií lokalit je umístěn v této práci v kapitole „Obrazová příloha“.
     Kompletní pořízená fotodokumentace je k dispozici v internetovém vyhledávači na adrese: http://www.elateridae.com/galerie/search.php Zde zadejte do vyhledávače klíčových slov název lokality a pak klikněte na "hledej". Objeví se tabule s fotografiemi. Na stránce se zobrazenou tabulí je uveden vpravo dole počet tabulí (X-Y) s fotografiemi (kliknutím na číslo je možné zvolit jednotlivé tabule). Kliknutím na fotografie je možno dvakrát zvětšit jejich velikost.
     Fotografie biotopů obr. 1-2, 9-10, 15-17 a 38 jsou dílem autora článku, ostatní fotografie pořídil Josef Mertlik (Opatovice nad Labem).

     Další rozsáhlá fotogalerie biotopů a osídlení Křivoklátska je umístěna na adrese: http://www.brdy.info/krivoklatsko/

     V seznamu nalezených druhů je uveden pouze kód mapového pole, již bez názvu obce. Za kódem následuje časový údaj o sběru, údaj o počtu odchycených nebo evidovaných kusů v terénu a údaj o způsobu sběru, doplněný v některých případech o bližší informace (imaturní exempláře, bližší popis místa odchytu, nález v PR atd.). Pokud je u počtu nalezených druhů uvedeno „více ex.“, rozumí se nález více jak deseti exemplářů. Nálezy u jednotlivých druhů jsou řazeny podle stoupajících čísel kódů mapových polí a podle dat nálezů.
     Až na vyjímky, kdy je uveden sběratel nebo v případě sběrů do světelných lapačů na lokalitě Křivoklát na bývalém středisku Správy CHKO (5949C8), na lokalitě Lány na hájovně Píně (5849C19) a na lokalitě Bzová na hájovně Hřebeny (6048D20), platí Karel Rébl lgt.

     Zařazení druhů a poddruhů podle stupně ohrožení do kategorií IUCN vycházelo z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky (2005). Jednotlivé druhy a poddruhy jsou zařazeny do těchto kategorií:
 

• Kategorie CR (kriticky ohrožený). Taxon, který čelí krajně velkému nebezpečí vyhynutí (vyhubení) ve volné přírodě.
• Kategorie EN (ohrožený). Taxon, který čelí velmi velkému nebezpečí vyhynutí (vyhubení) ve volné přírodě.
• Kategorie VU (zranitelný). Taxon, který čelí velkému nebezpečí vyhynutí (vyhubení) ve volné přírodě.
• Kategorie NT (téměř ohrožený). Taxon, který výše uvedená kritéria téměř splňuje nebo je pravděpodobně v blízké budoucnosti splní.

     U čeledi drabčíkovitých (Staphylinidae) jsou jednotlivé druhy a poddruhy zařazeny do skupin podle Boháče, Matějíčka et Rouse (2007):

• Skupina R1 zahrnuje druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka. Jedná se především o druhy s arktoalpiním, boreoalpiním a boreomontáním rozšířením, dále druhy charakteristické pro rašeliniště (tyrfobionti a tyrfofilové), druhy vyskytující se jen v původních lesních porostech, atd..
• Skupina R2 zahrnuje druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků.
• Skupina E zahrnuje druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka.

     U čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae) jsou jednotlivé druhy zařazeny do skupin podle Rejzka a Rébla (1999). Zařazení vycházelo z faunistické a ekologické významnosti ve vztahu k CHKO:

• Skupina I zahrnuje druhy, které nejsou z hlediska faunistického nebo ekologického významné.
• Skupina II zahrnuje druhy, které jsou charakteristické pro CHKO a druhy faunisticky a ekologicky významné.
• Skupina III zahrnuje druhy, které jsou z faunistického hlediska významné a vzácné. Sem patří ty druhy, které lze nalézt pouze v reliktních lesních společenstvech nebo je jejich výskyt vázán na vysoce zachovalý habitat.

     U vodních brouků z čeledí Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrochidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Heteroceridae a Psephenidae, jsou jednotlivé druhy podle jejich ekologické valence a vázanosti k habitatu zařazeny do skupin podle Boukala et al. (2007).

• Skupina R zahrnuje tzv. reliktní druhy s nejužší ekologickou valencí. Jedná se o většinou vzácné až velmi vzácné druhy obývající výhradně přirozené biotopy, které jsou v podmínkách střední Evropy ohrožovány lidskými zásahy. Tyto biotopy zahrnují zejména rašeliniště, prameniště (helokreny), mokřady, oligotrofní nádrže, periodicky zaplavované tůně v říčních nivách a neregulované úseky větších potoků a řek.
• Skupina A zahrnuje tzv. adaptabilní druhy s širší ekologickou valencí. Osidlují přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty, které nejsou v podmínkách střední Evropy silně ohroženy. Jedná se např. přirozenou vegetací zarostlé tůně a kanály, staré oligotrofní pískovny a cihelny, nebo mírně narušené nebo regulované úseky vodní toků.
• Skupina E zahrnuje eurytopní druhy, které mají zpravidla pouze omezené nároky na charakter a kvalitu prostředí, a druhy, které mají s ohledem na kvalitu biotopu nízkou výpovědní hodnotu. Patří sem zejména druhy vyskytující se pravidelně na člověkem silně ovlivněných stanovištích, ale zařazujeme sem také druhy obývající různá nestabilní a proměnlivá stanoviště (s výjimkou přirozených říčních niv, zařazených do kategorie R) a expanzivní druhy. Jsou to většinou jediné druhy, které lze nalézt v kalužích, všech typech nádrží s uměle zpevněnými břehy, intenzivně obhospodařovaných rybnících, silně eutrofizovaných tůních v zemědělské krajině nebo silně regulovaných nebo znečištěných vodních tocích.

     U některých druhů je použit termín „Faunisticky zajímavý nález“. Označení „Faunisticky zajímavý nález“ bylo použito u těch druhů, které nejsou uvedeny v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, ale jejich nález je zajímavý z faunistického hlediska ve vztahu k CHKO Křivoklátsko.

     Při inventarizaci jsem využíval následující metody sběru:

• pod kameny a jinými předměty ležícími volně na zemi
• prošlapávání bahnitých břehů a mokřadních porostů
• pod kůrou padlých i stojících stromů
• prosev trouchu padlých stromů
• prosev obsahu dutin stromů
• pod kůrou a dřevem, které bylo záměrně položeno na padlé trouchnivějící stromy, do dutin stromů, k patě stojících solitérních stromů nebo na čerstvé či letité pařezy
• prosev a poklep plodnic hub
• prosev mravenišť, odběr 2 – 3 hrstí substrátu. Pod dřevem, listím a starou trávou, položenými záměrně na úpatí mravenišť nebo k patě stromu obsazeného stromovými mravenci
• poklep keřů a stromů (kvetoucích, olistěných a suchých větví)
• smyk bylinného patra
• světelný lapač
• vnadidlo z kynutého syrového těsta
• vinná past pověšená do korun solitérních stromů
• prosev substrátu různého typu (staré seno, tlející seno, zavadlá posekaná tráva, staré listí, náplav apod.)
• feromonové lapače určené pro indikaci kůrovců nebo pro eradikaci bekyně velkohlavé (Lymantria dispar L.)
• ve stojatých vodách do síťky nebo cedníku a v tekoucích vodách do síťky po rozhrabání dna
• nárazové pasti připevněné ke kmeni stromu
• zemní padací pasti jsem nepoužíval
   

 PŘEHLED LOKALIT A STRUČNÝ POPIS BIOTOPŮ

Běleč (5949B23)
Stará obhospodařovaná bučina s příměsí habru, dubu a borovice a smíšený vysázený les s pasekami a ruderál v prostoru milířů.

Branov (5949C17)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty s převahou vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. V nivě řeky hospodářsky využívané luční porosty narušené chatovou zástavbou. Po levé straně řeky na svahu chatová osada Višňová. Po pravé straně řeky na strmých skalnatých svazích přirozený suťový les s příměsí jedle a zachovalý porost tisu v PR U Eremita. Přirozené porosty přecházejí ve smíšený vysázený les s převahou listnáčů.

Branov (6048B3)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty s převahou vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. Po levé straně řeky na svahu PR Čertova skála se suťovými porosty a skalními výchozy obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou smrku a levostraný přítok Berounky pramenící pod Malinovou horou. Břehy přítoku jsou lemované porosty udatny lesní (Aruncus vulgaris). Po pravé straně řeky dále hospodářsky využívané luční porosty a smíšený vysázený les.

Branov (6048B4) (Obr. 43-46)
Zachovalý soubor ekosystémů v členitém reliéfu NPR Velká Pleš (suťový les, kamenité bučiny, teplomilné doubravy a dubohabřiny, xerofilní trávobylinná společenstva se skalními výchozy, reliktní bory) a smíšený vysázený les s převahou listnáčů.

Bzová (6048D20)
Světelný lapač na hájovně Hřebeny.

Karlova Ves (6048B8) (Obr. 39-42)
Mimořádně zachovalý soubor ekosystémů po pravé straně řeky v členitém reliéfu NPR Týřov (tolitové a bikové doubravy s vtroušenou borovicí, suťový les, sutě, habrové doubravy, kamenité bučiny, xerofilní trávobylinná společenstva se skalními výchozy) a smíšený vysázený les. Podél NPR a smíšeného lesa v nivě Berounky po pravé straně řeky dále hospodářsky využívané luční porosty. Břehy řeky lemované místy vrbou jsou zarostlé často souvislými porosty kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Po levé straně řeky křovinaté stráně a luční porosty narušené chatovou zástavbou.

Karlova Ves (6048B9)
Mimořádně zachovalý komplex přirozených lesů v členitém reliéfu NPR Týřov a NPR Velká Pleš (kamenité bučiny, suťové lesy, teplomilné dubohabřiny se vtroušenou borovicí, svahové habřiny a stepní enklávy) a smíšený vysázený les.

Karlova Ves (6048B10)
Smíšený vysázený les s převahou jehličnanů a stará obhospodařovaná bučina.

Karlova Ves (6048B14)
Mimořádně zachovalý komplex přirozených lesů v členitém reliéfu NPR Týřov (suťové lesy s tisem a jedlí, teplomilné dubohabřiny, stepní enklávy) a hospodářskou činností narušený komplex přirozených lesů (bučiny, svahové habřiny, suťový les, teplomilné dubohabřiny) se smíšeným vysázeným lesem v členitém reliéfu Na budkách v polesí Kouřimec.

Karlova Ves (6048B19)
Zbytky zachovalých přirozených lesů v členitém reliéfu na severním okraji NPR Týřov v polesí Kouřimec obklopené smíšeným vysázeným lesem. Význačné jsou zbytky kamenité bučiny po pravé straně Úpořského potoka, které ve své vrcholové části přecházejí v dubohabřiny a teplomilné doubravy.

Karlova Ves (6048B20)
Zbytky zachovalých přirozených lesů v členitém reliéfu na severním okraji NPR Týřov v polesí Kouřimec obklopené smíšeným vysázeným lesem. Význačné jsou zbytky kamenité bučiny po pravé straně Úpořského potoka, které ve své vrcholové části přecházejí v teplomilné doubravy.

Karlova Ves (6049A2)
Smíšený vysázený les s převahou dubu a habru v Mlynářově luhu a luční porosty podél lesa.

Karlova Ves (6049A6)
Smíšený vysázený les v polesí Kouřimec.

Karlova Ves (6049A7)
Smíšený vysázený les v polesí Kouřimec s luční porosty podél lesa.

Křivoklát, Zbečno (5949A20)
Smíšený vysázený les s příměsí modřínu jižně exponovaný, menší rybníček s bahnitými zarostlými okraji, svahové luční porosty a obilná pole.

Křivoklát (5949A24)
PR Brdatka. Zachovalý přirozený suťový les a teplomilná doubrava na skalnatém svahu s jihovýchodní expozicí. Ve své vrcholové části navazuje PR na smíšený vysázený les. V blízkosti křižovatky na Pískách, na okraji smíšeného vysázeného lesa, pravděpodobně uměle vysazený porost měsíčnice lesní (Lunaria rediviva).

Křivoklát (5949C3)
Potoční niva Rakovnického potoka. Břehy potoka jsou lemovány stromovými a keřovými porosty s převahou vrb a olší. V nivě potoka po pravé straně obilná pole. Na svazích po levé a pravé straně smíšený vysázený les.

Křivoklát (5949C8)
Světelný lapač umístěný na středisku Správy CHKO

Křivoklát (5949C13)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. Po levé straně řeky na strmém skalnatém svahu zachovalý soubor ekosystémů (teplomilná doubrava, habrová doubrava a suťový les) PR Na Babě. Ve své vrcholové části přechází PR ve smíšený vysázený les a obilná pole se zbytky lučních porostů podél komunikací.

Křivoklát (5949C14)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. Po levé straně řeky na svahu smíšený vysázený les a obilná pole se zbytky lučních porostů podél komunikací. Po pravé straně na nárazovém svahu řeky přirozený suťový listnatý les, který je součástí PR Stříbrný luh.

Lány (5849C14)
Smíšený vysázený les s příměsí jedle a stará obhospodařovaná bučina.

Lány, Ruda (5849C18)
Potoční niva Klíčavy s břehovými porosty s převahou olše a částečně hospodářsky využívanými podmáčenými lučními porosty. Údolní cesta podél potoka je lemovaná vzrostlým stromořadím jírovce a lípou. Niva se vyznačuje častými meandry, břehy potoka jsou neregulované, kamenité, hlinitopísčité, často s bylinným krytem. Podél potoka jsou roztroušeny tůňky jako pozůstatek meandrovitého charakteru potoka. Výška hladiny v tůňkách je závislá na množství vody v potoce. Tůňky mají bahnité dno se silnou vrstvou spadaného listí, téměř bez vegetace. Po pravé a levé straně potoční nivy Klíčavy na svazích smíšený vysázený les. Po pravé straně dále zbytky staré habrové bučiny. Mezi habrovou bučinou a nivou zachovalý svahový luční porost. Za smíšeným lesem po pravé straně obilné pole a bývalá pastvina na Brejli.
V roce 2008 byla v potoční nivě Klíčavy vyhlášena PR Údolí Klíčavy.

Lány (5849C19)
Úzká potoční niva s menším rybníčkem na levém přítoku Klíčavy lemovaná porosty olší a jasanu u lokality Píně. Po levé a pravé straně potoka smíšený vysázený les. Po levé straně potoka dále menší suťová stráň s mladým porostem habru. Dále světelný lapač na hájovně Píně.

Lány (5849C20)
Smíšený vysázený les, stará obhospodařovaná bučina s příměsí habru a mladé smíšené porosty s převahou borovice lesní.

Lány, Ruda (5849C23)
Potoční niva Klíčavy a jejího pravostranného přítoku. Podél Klíčavy břehové porosty s převahou olší a částečně hospodářsky využívané luční porosty, místy podmáčené. V podmáčené olšině ve spodní části nivy porost bledule jarní (Leuconium vernum). Niva Klíčavy se vyznačuje častými meandry, břehy potoka jsou neregulované, kamenité, hlinitopísčité, často s bylinným krytem. Po levé a pravé straně údolní nivy Klíčavy na svahu smíšený vysázený les. Údolní cestu lemuje stromořadí vzrostlých lip s jírovcem. Nad smíšeným lesem po pravé straně dále obilné pole a bývalá pastvina na Brejli. Podél polní cesty u bývalé pastviny letité stromořadí tvořené jeřábem břekem (Sorbus terminalis). Podél úzké potoční nivy pravostranného přítoku Klíčavy křovinaté porosty prostoupené vrbou, obhospodařované luční porosty, obilná pole, pastviny a smíšený vysázený les.
V roce 2008 v potoční nivě Klíčavy vyhlášena PR Údolí Klíčavy.

Lány (5849C24) (Obr. 17-22)
Soubor ekosystémů z nichž nejrozsáhlejšími jsou z větší části obhospodařované travnaté porosty se solitérními starými buky, duby, břízou, lípou a borovicí. Stáří jednotlivých stromů, zejména dubů, lze odhadovat okolo 500 let. Ucelený ráz travnatých porostů je narušen mladými porosty typu remízků, ve kterých byla vysazena převážně borovice lesní, borovice černá a dub červený. Hospodářsky nevyužité travnaté plochy jsou zarostlé převážně porosty Calamagrostis sp. a Festuca sp., místy zamokřené, v posledních letech upravované na pastviny. Častý je výskyt opadaného odumřelého a větrem ulámaného dřeva a dřevních hub, které pro řadu druhů představují vhodné mikroekosystémy. V rovinaté části jsou travnaté porosty obklopeny smíšeným vysázeným lesem, starou obhospodařovanou bučinou s příměsí habru, mladou dubohabřinou, vzrostlým porostem monokultury smrku, který byl těžce poškozen polomy v r. 1990 a starým porostem borovic. V jižní části přechází travnaté porosty přes vzrostlou smrkovou monokulturu v potoční nivu Klíčavy a nivu jejího levostraného přítoku. Niva Klíčavy se vyznačuje častými meandry. Břehy potoka jsou neregulované, kamenité, hlinitopísčité, často s bylinným krytem, lemované břehovými porosty olší. Břehy přítoku jsou převážně kryté přízemní vegetací, místy kamenité. Luční porosty v nivě Klíčavy jsou částečně hospodářsky využívány, místy prostoupeny podmáčenými olšinami. Po levé straně v horní části přítoku Klíčavy se nachází teplomilná stráň s menší kamenitou sutí s ojedinělými starými solitérními duby, buky, lípou a javorem.

Lány (5849C25) (Obr. 23-26)
Soubor ekosystémů z nichž nejrozsáhlejšími jsou z větší části obhospodařované travnaté porosty se solitérními starými buky, duby, břízou, lípou a borovicí. Stáří jednotlivých stromů, zejména dubů, lze odhadovat okolo 500 let. Parkový vzhled travnatých porostů je narušen mladými porosty typu remízků, ve kterých byla vysazena převážně borovice lesní, borovice černá a dub červený. Hospodářsky nevyužité travnaté plochy jsou zarostlé převážně Calamagrostis sp. a Festuca sp., místy zamokřené. Častý je výskyt opadaného odumřelého a větrem ulámaného dřeva a dřevních hub, které pro řadu druhů představují vhodné mikroekosystémy. Travnaté porosty jsou obklopeny smíšeným vysázeným lesem a starou obhospodařovanou bučinou s příměsí habru, která v jihozápadní části přechází ve svahovou habřinu.

Lány (5849D11)
Stará obhospodařovaná bučina obklopená smíšeným vysázeným lesem.

Lány (5849D12)
Smíšený vysázený les.

Lány (5849D19)
Smíšený vysázený les s příměsí jedle.

Lány (5849D21) (Obr. 33-38)
Rozsáhlá pastvina se solitérními duby a borovicemi. Na jižním okraji pastviny rybník s bohatou břehovou vegetací a podmáčená louka na přítoku. Pastvina je obklopena na jižním okraji starou obhospodařovanou bučinou. Na severním okraji pastviny dále ucelenější, uměle vysazený, březový porost.

Lány (5949A4) (Obr. 1 a 2)
Strmé, jižně exponované svahy s xerofilními trávobylinými společenstvy se skalními výchozy a sutěmi po levé straně potoka Klíčava. Jižně exponované svahy jsou dále porostlé částečně hlohy a solitérním bukem, lípou a borovicí. Ekosystém strání byl silně narušen porosty typu remízků, které byly osazeny borovicí lesní a borovicí černou. V potoční nivě Klíčavy jsou luční porosty částečně hospodářsky využívané, místy jsou podmáčené. Břehy Klíčavy jsou neregulované, kamenité, hlinitopísčité, často s bylinným krytem, lemované břehovými porosty olší. Ve východní části přechází jižně exponované svahy v suchou kamenitou potoční nivu levostranného přítoku Klíčavy s ponorným tokem v dolní části. Břehy přítoku jsou kamenité, místy kryté vegetací. Po levé straně přítoku na svahu suťová pole, vzrostlý smrkový les, který byl silně poškozen polomem v roce 1990 a mladé smíšené porosty vysazené po polomech. Po pravé straně přítoku na svahu teplomilná stráň a suťová pole s náznakem suťového lesa. Po pravé straně potoka Klíčavy smíšený vysázený les se severní expozicí.

Lány (5949A8)
Smíšený vysázený les.

Lány (5949A9)
Smíšený vysázený les po levém a pravém břehu Klíčavy. Po pravé straně, na svahu se severní expozicí, obklopuje smíšený les PR Svatá Alžběta. V nivě potoka obhospodařované luční porosty, rybník a zadržovací nádrž před přehradou Klíčava.

Lány (5949A10) (Obr. 27-32)
Jižně exponované habřiny a doubravy s příměsí borovice ve vrcholových partiích po levém břehu potoka Klíčavy a přehrady Klíčava. Ve vrcholové rovinaté části přecházejí dubohabříny ve smíšený obhospodařovaný les. Teplomilné dubohabřiny jsou na exponovaných místech nahrazeny xerofilními trávobylinými společenstvy se skalními výchozy. Na úpatí jižně exponovaných porostů údolní cesta s xerotermním trávníkem podél přehrady Klíčava. Břehy přehrady jsou kamenité, uměle navršené. Při ústí periodických přítoků do přehrady se tvoří z naplavenin maloplošné bahnité mokřadní porosty. Dubohabřiny jsou ve své spodní části na několika místech silně narušeny dešťovou erozí. Po pravém břehu potoka severně exponované svahové porosty smíšeného lesa obklopující PR Svatá Alžběta. V nivě potoka obhospodařovaná louka, která je ve své spodní části podmáčená s příležitostnými jarními tůňkami a zadržovací nádrž lemovaná mokřadními bahnitými porosty před přehradou Klíčava.

Lány, Vlčina (5949B1) (Obr. 3-6)
Suťový les se solitérními buky.

Lány, Lhota (5949B2)
Zachovalý komplex přirozených lesů po levé straně Lánského potoka (suťové lesy, svahové habrové doubravy, teplomilné doubravy, strmé, jižně exponované svahy s xerofilními trávobylinými společenstvy se skalními výchozy) na kopci Kutnýř, dále obhospodařované bučiny s příměsí habru a borovice a smíšený vysázený les ve značně členitém reliéfu. Po pravé straně Lánského potoka smíšený vysázený les, lesní louka, bučiny na svazích s náznakem suťového lesa v dolních partiích. Po levé straně pravostranného přítoku Lánského potoka ve vrcholové partii strmé stráně ojedinělá letitá zakrslá teplomilná bučina. Na jižně exponovaných partiích členitého terénu na přítoku Lánského potoka dále maloplošná xerofilní trávobylinná společenstva se sklaními výchozy lemované svahovou doubravou. V nivě Lánského potoka a jeho pravostranného přítoku soustava rybníčků s charakteristickou břehovou vegetací, niva potoka je nezalesněná s přízemní vegetací.

Lány, Lhota (5949B7)
Zachovalý komplex přirozených lesů ve značně členitém reliéfu (teplomilné doubravy se skalními výchozy, svahové habřiny a suťový les) po levé straně Lánského potoka na kopci Šance. Zachovalé porosty přecházejí západně ve starou obhospodařovanou bučinu, starý porost borovic a ve smíšený vysázený les. Mezi kopci Šance a Dlouhý vrch, v hlubokém zářezu, přítok Lánského potoka. Přítok je z velké části zanesený spadaným listím, místy je obnažené kamenité dno. Teplomilné doubravy a suťový les byly těžce poškozeny polomy v r. 1990. Na skalních výchozech po levé straně Lánského potoka menší porost třemdavy bílé (Dictamnus albus). Po pravé straně potoka suťový les přecházející ve vrcholové partii ve smíšený vysázený les. V hluboké nivě Lánského potoka soustava rybníčků s charakteristickou břehovou vegetací, potoční niva je nezalesněná s přízemní vegetací.

Lány (5949B11) (Obr. 8)
Jižně exponované habřiny a doubravy s příměsí borovice ve vrcholových partiích po levém břehu přehrad Klíčava. Ve vrcholové, rovinaté části, přechází dobohabřiny ve smíšený obhospodařovaný les. Teplomilné dubohabřiny jsou na exponovaných místech nahrazeny travnatými porosty se skalními výchozy. Na úpatí jižně exponovaných svahů údolní cesta s travnatým krytem podél přehrady Klíčava. Břehy přehrady jsou kamenité, uměle navršené. Při ústí periodických přítoků se tvoří z naplavenin maloplošné bahnité mokřadní porosty.

Lány, Běleč (5949B12) (Obr. 9, 11-13)
Zachovalé přirozené porosty (svahové habřiny, dubohabřiny, teplomilné doubravy s ojedinělými porosty borovic ve vrcholových partiích, teplomilné stráně se skalními výchozy a suťový les) po levé straně Lánského potoka. Po pravé straně potoka suťový les, teplomilné svahové habřiny a dubohabřiny, které ve své vrcholové partii dále přecházející ve smíšený vysázený les na Zakopánku. Lánský potok ústí do přehrady Klíčava. Břehy přehrady jsou většinou upravené, převážně kamenité, místy se štěrkopísčitým podkladem, pouze u přítoku Lánského při poklesu hladiny dochází k obnažení bahnitého dna. Břehy potoka a jeho niva při ústí do přehrady jsou kryté mokřadní vegetací.

Lhota (5949B3)
Zachovalý komplex přirozených lesů (suťové lesy, teplomilné doubravy, svahové habrové doubravy) po levé a pravé straně přítoku Lánského potoka ve značně členitém reliéfu. Ve své vrcholové části přecházejí přirozené porosty v obhospodařovanou bučinu s příměsí habru a borovice a ve smíšený vysázený les. Břehy levostraného přítoku Lánského potoka jsou částečně regulované, kamenité, často zanesené spadaným listím, bez vegetace. Na potoce je soustava menších rybníčků.

Lhota (5949B4)
Obilná pole, pastviny, smíšený vysázený les, levostraný přítok Lánského potoka s mokřadními porosty a stará obhospodařovaná bučina.

Lhota (5949B8)
Zachovalé přirozené porosty (teplomilné doubravy, svahové habrové doubravy, suťové porosty), stará obhospodařovaná bučina a starý porost borovic v členitém reliéfu. Porosty byly těžce poškozeny polomy v r. 1990. Nezalesněné prostory jsou hospodářsky využívány jako pastviny, dříve i jako pole.

Lhota (5949B9)
Smíšený vysázený les, obilná pole a stromořadí podél silnice tvořené jírovcem.

Lužná (5848D4)
Smíšený vysázený les s častým výskytem břízy.

Lužná (5848D9)
Stará obhospodařovaná bučina na kopci Vrchová obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů.

Lužná (5848D13)
Narušená potoční niva v Krásné dolině s hospodářsky využívanými plochami (pole, lesní školky) obklopená po pravé straně smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů a po levé straně starou obhospodařovanou bučinou. Břehy potoka jsou převážně hlinité, lemované porosty olší.

Lužná (5848D14)
Stará obhospodařovaná bučina na kopci Vrchová obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů. 1988.

Lužná (5848D24)
Smíšený vysázený les a obilná pole. Na okraji lesa již nevyužívaná pískovna se zatopenými mělkými prohlubněmi s mokřadní vegetací.

Lužná, Nový Dům, Ruda (5848D25)
Smíšený vysázený les U pěti dubů, polní sad a obilná pole.

Městečko, Pustověty, Ruda (5949A1)
Smíšený vysázený les, obilná pole a polní sad.

Městečko (5949A13)
Smíšený vysázený les, zbytek staré obhospodařované bučiny a obilná pole.

Městečko, Pustověty (5949A17)
Zachovalý komplex teplomilných svahových habřin po levé straně potoka Ryšava. Habřiny přecházejí ve vrcholových partiích v teplomilné doubravy s příměsí borovice, smíšený vysázený les a starou obhospodařovanou bučinu. V nivě potoka jsou hospodářsky využívané luční porosty a obilná pole. Koryto potoka je lemované porosty olší a vrb. Po pravé straně potoka smíšený vysázený les, hospodářsky využívané svahové luční porosty a obilná pole. Po levé straně levostraného přítoku potoka na svahu v lesním porostu se místy vyskytuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

Městečko (5949A18)
Smíšený vysázený les a zbytky staré obhospodařované bučiny.

Městečko (5949A22)
Jižně exponovaná travnatá stráň s křovinami a obilná pole.

Městečko (5949A23)
Potoční niva Ryšavy s porosty olší a akátů podél potoka. V nivě potoka dále hospodářsky využívané luční porosty a obilná pole. Po levé straně potoční nivy smíšený vysázený les. Po pravé straně potoční nivy smíšený vysázený les, křovinaté stráně a svahové luční porosty narušené chatovou zástavbou.

Nezabudice (5948D20)
Smíšený vysázený les se starším porostem borovic a obilná pole.

Nezabudice (5948D24)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty vzrostlých vrb, olší a topolů u Kněžské skály. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často kryté vegetací. V nivě řeky po levé straně obilná pole, smíšený vysázený les na svahu a křovinaté stráně s lučními porosty narušenými chatovou zástavbou. Po pravé straně řeky luční porosty a zachovalý komplex přirozených listnatých lesů, který je součástí NPR Velká Pleš.

Nezabudice (5948D25)
Údolní niva Berounky a jejího levostranného přítoku, Tyterského potoka, u Rozvědčíka. Podél řeky místy břehové porosty s převahou vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. V nivě řeky po levé straně dále obilná pole, smíšený vysázený les na svahu a křovinaté stráně s lučními porosty narušenými chatovou zástavbou. Po pravé straně řeky zachovalý komplex přirozených listnatých lesů, který je z části součástí NPR Velká Pleš. Po levé a pravé straně potoční nivy Tyterského potoka luční porosty, křovinaté stráně a smíšený vysázený les, vše narušené chatovou zástavbou.

Nezabudce (5949C11)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty s převahou vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. Po levé straně řeky na svahu smíšený vysázený les a zachovalý soubor ekosystémů (teplomilné doubravy se skalními výchozy, suťový les) PR Nezabudické skály. Po pravé straně řeky hospodářsky využívané luční porosty a obilná pole.

Nový Dům (5948B4)
Smíšený vysázený les a obilná pole.

Nový Dům (5948B5)
Obilná pole s remízky jehličnanů a polním sadem. V polích periodický potok lemovaný ovocnými stromy a skupinou několika vzrostlých topolů.

Ostrovec (6048D1)
Stará obhospodařovaná bučina na úpatí Sirské hory, která na hřebeni přechází v přirozený suťový les. Bučina je obklopena smíšeným vysázeným lesem s převahou listnáčů.

Ostrovec (6048D6)
Stará obhospodařovaná bučina na východním a jižním svahu Sirské hory obklopená ve své spodní části smíšeným vysázeným lesem. Bučina na hřebeni přechází v přirozený suťový les, který je na jižním svahu nahrazen teplomilnou doubravu s porosty hlohu.

Ostrovec (6048D12)
Zachovalé porosty kamenitých bučin PR Kohoutov obklopené smíšeným vysázeným lesem.

Pustověty (5948B20)
Potoční niva Rakovnického potoka s obhospodařovanými lučními porosty. Po levé straně potoka smíšený vysázený les na jižním svahu kopce Vrchová.

Pustověty (5949A12)
Zachovalý komplex přirozených teplomilných svahových habřin, které přecházejí ve vrcholových partiích v teplomilnou doubravu s příměsí borovice. Po levé straně potoka Ryšavy dále smíšený vysázený les. Po pravé straně potoka hospodářsky využívané svahové luční porosty oddělené křovinatými porosty a obilná pole. V nivě potoka podmáčené luční porosty.

Pustověty (5949A16)
Smíšený vysázený les a obilná pole.

Rakovník (5848D16)
Údolní niva Čistého potoka s Bartoňským rybníkem a několika sádkami. Po levé a pravé straně údolní nivy se rozprostírají křovinaté stráně s obhospodařovanými lučními porosty a smíšený vysázený les.

Roztoky (5949C12)
Údolní niva Berounky s břehovými porosty vrb, olší a topolů. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací. V nivě řeky po levé straně na skalnatém svahu smíšený vysázený les, který je ve své vrcholové části lemován obilným polem. Po levé a pravé straně řeky dále luční porosty narušené chatovou zástavbou.

Roztoky (5949C18) (Obr. 47-48)
PR Stříbrný luh.

Roztoky (5949C23)
Potoční niva Klucné podél silnice na Karlovu Ves se smíšeným vysázeným lesem po levé a pravé straně potoka, který ve svých vrcholových partiích přechází částečně v dubohabřiny a teplomilné doubravy. V nivě potoka, v jeho horní části, se nacházejí porosty udatny lesní (Aruncus vulgaris).

Ruda (5848D15)
Smíšený vysázený les s převahou jehličnanů a podmáčená olšina podél potoka, který je přítokem Klíčavy z Druhého luhu. Počátkem 80. let, po předchozích polomech, byly vzniklé prostory spolu s korytem potoka melioračně upraveny a v roce 1982 osazeny monokulturou smrku. Meliorační úpravou se obnažil hlinitopísčitý podklad, který postupně zarůstal přízemní vegetací až do téměř úplného pokrytí v roce 1988.

Ruda (5849C2)
Smíšený vysázený les s převahou smrku a břízy s menším porostem vzrostlých jedlí. Na potoce, mezi rybníky Horní a Dolní Kracle podmáčená lesní potoční niva s porosty olší.

Ruda (5849C6)
Stará obhospodařovaná biková bučina v polesí Leontýna obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů.

Ruda (5849C7)
Stará obhospodařovaná biková bučina v polesí Leontýna obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů. V severní části obklopuje smíšený vysázený les potoční nivu Klíčavy na Prvním luhu. Niva a koryto potoka byly melioračně upraveny počátkem 80. let. Původní luční porosty byly nahrazeny uměle založenými travnatými porosty nebo byla niva osazena smíšeným porostem s převahou smrku, upravené koryto potoka je lemované olšemi. Na potoce, v horní části potoční nivy, se nachází rybník Dolní Kracle. Břehy rybníka jsou místy bahnité, převážně však zarostlé bohatou mokřadní vegetací s bažinnou olšinou na přítoku.

Ruda (5849C11)
Potoční niva přítoku Klíčavy na Druhém luhu se smíšeným vysázeným lesem po levé a pravé straně potoka. Počátkem 80. let byla niva a koryto potoka melioračně upraveny. Původní luční porosty byly nahrazeny vysázeným travnatým porostem nebo osazeny smíšenými lesními porosty s převahou smrku. Koryto potoka po melioračních úpravách, kdy došlo k obnažení hlinitopísčitého podkladu, postupně zarostlo břehovou vegetací.

Ruda (5849C12)
Meliorací narušená údolní niva přítoku Klíčavy na Druhém luhu s nově vybudovanou údolní nádrží na potoce. Po levé a pravé straně údolní nivy smíšený vysázený les. Po levé straně ve stráni dále stará obhospodařovaná biková bučina v polesí Leontýna obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů.

Ruda (5849C13)
Potoční niva Klíčavy s Pilským rybníkem a zachovalá květnatá potoční niva jejího pravostranného přítoku, místy přerušená křovinatými porosty a podmáčenými olšinami. Podél Klíčavy po levé straně menší teplomilná doubrava, stará obhospodařovaná bučina a smíšený vysázený les. Po pravé straně nivy obilná pole. Luční porosty v nivě Klíčavy a jejího přítoku jsou částečně hospodářsky využívány. V roce 1990 byl Pilský rybník vypuštěn a připraven k odbahnění. Dno rybníka se během dvou let po vypuštění zcela zakrylo převážně mokřadní vegetací. Niva a koryto pravostranného přítoku Klíčavy byly počátkem 80. let melioračně upraveny. Luční porosty v nivě přítoku Klíčavy byly poté částečně nahrazeny vysázeným travnatým porostem nebo osazeny v horní části smíšenými lesními porosty. Koryto přítoku po melioračních úpravách, kdy došlo k obnažení hlinitopísčitého podkladu, postupně zarostlo břehovou vegetací. Podél potoční nivy přítoku Klíčavy po levé straně smíšený vysázený les, po pravé straně smíšený vysázený les se starou bučinou a obhospodařovaná louka lemovaná v horní části stromořadím vzrostlých topolů. Cesta, která prochází středem louky, je lemovaná stromořadím letitých lip.

Ruda (5849C16)
Stará obhospodařovaná bučina na Dlouhém hřebeni obklopená smíšeným vysázeným lesem s převahou jehličnanů a obilná pole při severním okraji lesa.

Ruda (5849C17)
Potoční niva přítoku Klíčavy na Loužku s porosty olší a lučními porosty ve své spodní části. Po pravé straně nivy smíšený vysázený les a hospodářsky využívané svahové luční porosty se severní expozicí lemované vzrostlým stromořadím jírovce a obilné pole. Po levé straně nivy stará obhospodařovaná bučina s příměsí habru ve spodní části obklopená smíšeným vysázeným lesem.

Ruda (5849C21)
Obilná pole a remízky se smíšenými porosty na Amálii.

Ruda (5849C22)
Obilná pole, pastviny a remízky se smíšenými porosty na Amálii. V polích stará stodola k uskladnění slámy.

Řevničov (5848D5) (Obr. 10)
Centrální a západní část PR Prameny Klíčavy se zachovalými mokřadními porosty a podmáčenými olšinami, které v centru PR přecházejí do otevřených rašeliníkových porostů s ostřicí. Počátkem 80. let, ještě před vyhlášením PR, došlo k vážnému narušení mokřadních porostů, které spočívalo v rozsáhlých melioračních úpravách celého prameniště. Při melioraci vznikl vyhrnutím koryta potoka v západní části PR rybník o ploše cca 400 m2. PR je obklopena smíšeným vysázeným lesem s převahou smrku a břízy.

Řevničov (5849C1) (Obr. 15-16)
Východní část PR Prameny Klíčavy se zachovalými mokřadní porosty prostoupené podmáčenými olšinami. Počátkem 80. let, ještě před vyhlášením PR, došlo k vážnému narušení mokřadních porostů, které spočívalo v rozsáhlých melioračních úpravách celého prameniště. Ve východní části mapového pole, již mimo PR, se podél potoka nalézá podmáčená až bažinatá lesní potoční niva prostoupená porosty olší, která navazuje na dobře vyvinuté rozsáhlé litorálními porosty (rákosiny s ucelenými porosty Equisetum fluviatilis, společenstva ostřic, rdesna a natantní společenstva) rybníka Horní Kracle. PR Prameny Klíčavy, lesní potoční nivu a okolí rybníka obklopuje smíšený vysázený les s převahou smrku a břízy. Charakteristickými porosty v mapovém poli 5849C1 jsou dále podél silnice k řevničovskému nádraží periodicky zmlazované porosty olše, břízy a osiky pod elektrickým vedením, v zápoji lesa u silnice je vysázený menší porost vzrostlých topolů a vzrostlé stromořadí jírovce a dubu lemující silnici. Severovýchodně, podél železnice, se nacházejí jižně exponované příkré náspy s hlinitopísčitým podkladem, místy zatravněné, místy prostoupené porosty břízy, osiky a janovce obecného (Sarothamnus scoparius).

Skryje (6048B13)
Mimořádně zachovalá potoční niva Úpořského potoka a zachovalý komplex přirozených lesů po pravé straně řeky v členitém reliéfu NPR Týřov (suťové lesy s tisem a jedlí, teplomilné dubohabřiny, stepní enklávy) a smíšený vysázený les. Po levé straně řeky křovinaté stráně a luční porosty narušené chatovou zástavbou. Břehy řeky jsou kamenité, hlinité až bahnité, často pokryté vegetací.

Skryje (6048D2)
Smíšený vysázený les v členitém reliéfu, který místy ve svých vrcholových partiích přechází v habrové doubravy.

Velká Buková (5948D5)
Smíšený vysázený les a obilná pole na Spáleném kopci.

Zbečno (5949B22)
Údolní niva Klíčavy s obhospodařovanými lučními porosty. Po levé a pravé straně údolní nivy se střídají křovinaté stráně se smíšeným vysázeným lesem. Po levé straně dále starý porost dubů a buků s příměsí habru ve Staré oboře. Porosty v údolní nivě a na svazích jsou často narušeny chatovou zástavbou.