Cílem této rešerše bylo uceleně zpracovat a utřídit informace o kůrovcovitých z podčeledi Scolytinae troficky vázaných na ovocné dřeviny pěstované v ČR. V našich podmínkách se jedná hlavně o čtyři druhy kůrovců. Dva druhy jsou z rodu Scolytus a patří mezi floeofágní (lýkožravý) hmyz. Jde o bělokaze švestkového (Scolytus mali) a b. ovocného (Scolytus rugulosus). Další dva jsou z rodu Xyleborus a patří mezi xylomycetofágní hmyz – živí se dřevem napadeným houbami. Jde o drtníka ovocného (Xyleborus dispar) a d. všežravého (Xyleborus saxeseni). Všechny tyto druhy napadají dřeviny z čeledi Rosaceae. Drtníci jsou však schopni napadat i jiné listnaté dřeviny. Práce se věnuje jejich bionomii, determinaci dle požerků, areálu výskytu, výživě a vztahu k symbiotickým houbám, jejich predátorům, parazitům ad. A to tak, aby celek popisoval ekologický vztah těchto kůrovců k dřevinám, a zároveň byl použitelný jako ucelený informativní podklad ke studiu těchto kůrovců.

Hlavní význam této práce spočívá v inventarizaci stepních biotopů a třešňovek, jenž byla uskutečněna v letech 2008-2009 na území Královéhradeckého a Pardubického kraje v oblastech nižších a středních poloh v povodí Labe. Její důležitou součástí je fotodokumentace navštívených lokalit, zachycují jejich stav v letech 2008-2009.

Twelve species of the selected Orthoptera families of Údolí Únětického Potoka Nature Reserve collected in the
years 2007-2009 are summarized and firstly reported.

Sumarizace všech dostupných údajů o druhu Attagenus pantherinus (Ahrens, 1814) z čeledi Dermestidae podčeledi Attageninae v České republice, které se podařilo shromáždit. V minulosti byla data o tomto druhu publikována velmi málo a často se špatnou determinací, proto bylo nutno přistoupit i k revizi materiálu. K druhu byl také přiřazen stupeň ohrožení v České republice podle kategorií IUCN.

Článek se zabývá spontánními sukcesemi na sedmi jihočeských pískovnách z hlediska vodních brouků. U všech lokalit byl proveden průzkum vodních brouků, zhodnocen stav ke dni inventarizace a byly navrženy okamžité zásahy a dlouhodobé cíle managementu.

V tomto článku je uveden přehled nálezů krasce lipového Lamprodila (Lamprodila) rutilans rutilans (Fabricius, 1777), známých z území východních Čech. Článek je doplněn o informace, týkající se závažných nedostatků při údržbě a odborné péči o lipové aleje. Mají za cíl upozornit na vážné nebezpečí, které hrozí od krasce lipovým alejím, pokud nejsou při péči o lípy respektovány jeho životní nároky.

V této práci je předkládán inventarizační průzkum slatinné lokality Strašovský rybník, doplněný poznámkami k dalšímu managementu lokality z hlediska vodních brouků pro plánované revitalizace.

V tomto článku se zabývám etologiií krasce lipového Lamprodila rutilans rutilans (Fabricius, 1777) v lipové aleji na hrázi rybníka Oborník v Zábřehu. Na příkladu péče o tuto alej a s přihlédnutím na obdobné problémy v dalších městech determinuji nejčastěji opakované chyby při péči o lipové aleje a podávám návrhy na její zlepšení tak, aby lépe vyhovovalo jak jejich primární funkci, tak i životním nárokům jejich krásných obyvatel.

Na čtyřech studovaných biotopech PP Na Plachtě (břehy rybníků, přechodové slatinné louky a bažiny, zbytky aluviálního lesa, centrální písčitá oblast) bylo během roků 1995 - 2005 zjištěno 216 druhů drabčíků. Byla provedena analýza společenstev v jednotlivých biotopech. Jako nejcennější biotop pro společenstva drabčíků se jeví přechodové a slatinné louky a bažiny a břehy rybníků s nejvyšším počtem stenotopních vzácných a ohrožených druhů. Menší zastoupení stenotopních a ohrožených druhů bylo zjištěno ve zbytcích aluviálních lesů a v centrální písčité oblasti.

Pro druh Tilloidea unifasciata (Fabricius, 1787) bylo z Čech publikováno minimum konkrétních údajů. Druh byl uváděn z Polabí, což je doloženo dalšími konkrétními údaji, mimo to jsou uvedeny i údaje z Pojizeří, Křivoklátska a Třeboňska. K podrobnějšímu poznání rozšíření druhu v Čechách je zapotřebí dalších údajů, proto autor žádá případné nálezce o jejich poskytnutí.