DISKUSE A SHRNUTÍ

     Chráněná krajinná oblast Broumovsko patří z hlediska entomofauny k dosud málo prozkoumaným oblastem. Do doby zahájení soustavného průzkumu oblasti v roce 1999 bylo známo z literatury jen několik málo údajů. Námi uváděná data obsahují výsledky našeho patnáctiletého systematického průzkumu CHKO Broumovsko. Navíc jsou zde uvedena také data, získaná výpisem ze sbírek jednotlivých sběratelů a data poskytnutá od řady entomologů, kteří na tomto území sbírali. Celkem bylo prokázáno 2160 druhů v 89 čeledích. Celkový počet shromážděných faunistických dat je 23291. Do druhů bylo determinováno více jak 48955 exemplářů. Uváděná data pokrývají časový úsek v letech 1970-2016.
     Velká geomorfologická pestrost tohoto území a ve srovnání s jinými regiony ČR poměrně menší narušení lidskou činností, vytváří dobré podmínky k poměrně vysoké druhové diverzitě. Týká se to nejen NPR Adršpašsko-teplické skály a NPR Broumovské stěny, ale i dalších enkláv přirozených, polopřirozených biotopů, ale i některých umělých biotopů. To dokresluje zjištěný počet druhů na jednotlivých lokalitách. Kromě NPR Adršpašsko-teplické skály, kde bylo na různých biotopech zjištěno přes 989 druhů v 64 čeledích a v NPR Broumovské stěny s více než 569 druhy a 59 čeledích, existuje celá řada lokalit s poměrně vysokou druhovou diverzitou a výskytem reliktních a vzácných druhů. Mezi takové zachovalé lokality patří např. Bělý – Písčitý důl (lokalita 15, 724 druhů), Radvanice – Paseka (lokalita 154, 592 druhů), Horní Vernéřovice – Rač (lokalita 78, 341 druhů), Otovice – Hoprich (lokalita 137, 362 druhů). Na celé řadě dalších lokalit bylo dokumentováno často více jak 300 druhů. Počet druhů zjištěných na jednotlivých lokalitách nedává úplně přesný obraz o celém spektru zde se vyskytujících brouků. Do značné míry záleží také na tom, jak podrobně byla lokalita zkoumána, kolikrát byla lokalita navštívena, jaké spektrum sběracích metod bylo použito a v jakém časovém intervalu. Nicméně i přes tuto limitaci, počet prokázaných druhů má celkem dobrou vypovídací hodnotu o dané lokalitě a její zachovalosti ve směru k přirozenému stavu.
     Umělé biotopy patří často k velmi pozoruhodným, protože zde bývají vytvořeny extremní podmínky, které mohou být osidlovány druhy, které se v okolí nevyskytují, často se jedná o druhy velmi vzácné a často chráněné. Takovou lokalitou v CHKO Broumovsko je odkaliště bývalého dolu Bohumír v katastru obce Jívka, uváděný často také jako Kuprovka. Jemnozrnný substrát na odkališti, jen řídké pokrytí vegetací, spolu s několika menšími mělkými tůněmi vytváří specifické podmínky pro pozoruhodně pestrou mozaiku broučí fauny. Celkový počet zde evidovaných druhů se pohybuje kolem 300, z toho16 z nich je uvedeno v Červeném seznamu ohrožených druhů (Farkač et al. 2005). Jsou to: Curimopsis paleata (Erichson, 1846) (Byrrhidae), Bagous lutulentus (Gyllenhal, 1813), Onyxacalles pyrenaeus (Boheman, 1844) a Phytobius leucogaster (Marsham, 1802) (Curculionidae), Deronectes latus (Stephens, 1829) a Graphoderus zonatus zonatus (Hoppe, 1795) (Dytiscidae), Cidnopus aeruginosus (Olivier, 1790) a Hypnoidus riparius (Fabricius, 1792) (Elateridae), Haliplus confinis Stephens, 1828 (Haliplidae), Donacia cinerea (Herbst, 1784), Donacia clavipes (Fabricius, 1793) a Donacia versicolorea (Brahm, 1790) (Chrysomelidae), Gnorimus nobilis nobilis (Linnaeus, 1758) (Scarabaeidae), Eusphalerum alpinum alpinum (Heer, 1839), Omalium rugatum Mulsant & Rey, 1880 a Stenus niveus Fauvel, 1865 (Staphylinidae). Dva druhy podléhají zákonné ochraně v ČR (zákon 114/92 Sb a prováděcí vyhláška 395/92 Sb): Gnorimus nobilis nobilis (Linnaeus, 1758) a Cicindela arenaria viennensis Schrank, 1781, která tvoří na této lokalitě populaci, sledovanou nepřetržitě od roku 1998. Ve východních Čechách patří k jedné ze čtyř zjištěných lokalit v tomto regionu (Hamet et al. 1999).
     Pozornost byla také věnována zcela specifickým biotopům, které tvoří jeskyně a hluboké propasti. V nich hraje hlavní roli nedostatek denního světla. V eufotické části jeskyní se jedná o jeho nedostatek a v afotické pak o naprostou nepřítomnost. Dále se uplatňuje vysoká vlhkost a téměř konstantní teplota v průběhu celého roku. Nedostatek světla a v důsledku toho nepřítomnost zelených rostlin, značně omezuje nabídku potravních zdrojů. V takových podmínkách dokážou žít pouze živočichové, kteří jsou schopni lépe využívat dostupnou energii z tlejících organických zbytků a z produktů hub, případně jiných organizmů. Podpovrchové ekosystémy však nejsou nikdy zcela izolovány od povrchových terestrických ekosystémů. Složité a rozmanité labyrinty mikroprostorů a dutin představují důležité komunikační cesty, kterými se oba systémy stýkají. V mnoha ohledech jsou životní podmínky v jeskyních a hlubokých propastech podobné těm, se kterými se setkáváme v kamenitých sutích (Růžička 1993, Mlejnek & Tajovský 2008, Štěrba & Vašátko 1992). Jeskyně i propasti se vyskytují jak v NPR Adršpašsko-teplické skály a tak i v NPR Broumovské stěny. V obou oblastech bylo sbíráno celkem ve dvanácti jeskyních a třech propastech. K nejznámějším jeskyním těchto oblastí patří Teplická jeskyně a jeskyně Kořenka v Teplických skalách a v Broumovských stěnách jeskyně pod Luciferem. V těchto biotopech bylo nasbíráno celkem 730 exemplářů patřící 125 druhům ve 20 čeledích. Nejhojněji byly zastoupeny druhy patřící čeledi Leiodidae. Ty tvořily téměř 40 % všech chycených exemplářů. K nejzajímavějším nálezům patří zjištění Carabus sylvestris sylvestris Panzer, 1796, Pterostichus rufitarsis cordatus Letzner, 1842, a Trechus striatulus (Putzeys, 1847) z čeledě Carabidae, Catops longulus Kellner, 1846 z čeledě Leiodidae, Leptusa flavicornis Brancsik, 1874 a Mycetoporus bosnicus Luze, 1901 z čeledě Staphylinidae. Pouze Mycetoporus bosnicus se vyskytoval v obou NPR, zbývající tři výhradně v Teplických skalách (Mlejnek et al. 2015).
     I když sledované území leží v oblasti mírně studené až studené, byly zde také zjištěny druhy teplomilné jako např.: Hydrochara flavipes (Steven, 1808) z čeledě Hydrophilidae, Coptocephala rubicunda (Laicharting, 1781) a Bruchidius varius (Olivier, 1795) z čeledě Chrysomelidae a Astenus procerus (Gravenhorst, 1806) z čeledě Staphylinidae. Některé lokality svoji polohou, orientací k světovým stranám, sklonem ke slunci a řídkou vegetací, vytvářejí podmínky pro život teplomilných druhů. Někdy jsme tyto druhy opakovaně nacházeli ve studených inverzních polohách současně s druhy montánními (jako např.: Cryptocephalus vittatus Fabricius, 1775 z čeledě Chrysomelidae a Hoshihananomia perlata (Sulzer, 1776) z čeledě Mordellidae. Jsou to pravděpodobně jedinci, kteří žijí na horních, výslunných, suchých a teplých okrajích roklí a do inverzních poloh se dostávají spíše náhodně. Určitě zde nevytváří populace, které by se zde množily a mohly přežívat delší dobu.
     Poměrně velkou skupinu tvoří druhy montánní a boreomontánní, které se zde nacházejí i v poměrně malých nadmořských výškách. Vyskytují se jednak v těch částech regionu, které patří ke klimaticky studeným, a jednak v inverzních polohách a roklích. Počet takových lokalit je ve sledovaném území poměrně velký. Mezi nejvýznamnější druhy této skupiny je možno uvést: z čeledě Agyrtidae Pteroloma forsstromii (Gyllenhal, 1810), z čeledě Cantharidae Ancistronycha abdominalis (Fabricius, 1798), z čeledě Carabidae Amara erratica (Duftschmid, 1812), Carabus sylvestris Panzer, 1793, Nebria rufescens (Stroem, 1768), Pterostichus rufitarsis cordatus Letzner, 1842, a Trechus striatulus (Putzeys, 1847), z čeledě Ciidae Cis dentatus (A. G. Olivier, 1790), z čeledě Curculionidae Dryocoetes hectographus Reitter, 1913, Polydrusus ruficornis (Bonsdorff, 1785), Xylechinus pilous (Ratzeburg, 1837), z čeledě Elateridae Liotrichus affinis (Paykull, 1800), z čeledě Chrysomelidae Apteropoda globosa (Illiger, 1794), Chrysolina rufa (Duftschmid, 1825), Chrysolina umbratilis (Weise, 1887) a Chrysomela lapponica Linnaeus, 1758, z čeledě Leiodidae Liodopria serricornis (Gyllenhal, 1813), z čeledě Nitidulidae Ipidia binotata Reitter, 1875, z čeledě Phloeostichidae Phloeostichus denticollis W. Redtenbacher, 1842, z čeledě Staphylinidae Atrecus longiceps (Fauvel, 1872), Eusphalerum alpinum alpinum (Heer, 1839), Eusphalerum longipenne (Erichson, 1839), Lesteva pubescens Mannerheim, 1830, Liogluta micans (Mulsant & Rey, 1852), Mycetoporus corpulentus Luze, 1901, Quedius fulvicollis (Stephens, 1833), Tachinus elongatus Gyllenhal, 1810 a Xylostiba monilicornis (Gyllenhal, 1810) a řada dalších.
     Vzhledem k tomu, že na tomto území se vyskytuje velké množství menších mokřadů, potůčků, malých tůněk a rybníčků, bylo zjištěno velké množství druhů, vázaných na tyto biotopy. Vodních brouků zde bylo prokázáno 177 druhů, v 13 čeledích, bylo determinováno celkem 9748 exemplářů. Hydroporus fuscipennis Schaum, 1868 byl v roce 2002 publikován jako nový druh pro Čechy a potvrzen jeho výskytu v České republice a Helophorus montenegrinus Kuwert, 1885 jako nový druh pro Čechy (Hamet et al. 2002). Zjištěné spektrum vodních brouků na tomto území bylo pro nás velmi překvapující a je bohaté natolik, že se dá poměřovat dokonce s tak faunisticky zajímavou a pestrou oblastí, jakou je Biosférická rezervace Pálava. Je patrné, že počet druhů je na obou územích podle zveřejněných recentních prací úplně stejné – na obou po 177 druzích (Boukal 1995, 1999, Boukal & Skalický 1996, Šťastný et al. 1999, Trávníček et al. 1999).
     Pozoruhodným přínosem pro poznání biodiverzity bylo také sledování obsahu kůrovcových feromonových lapačů. Zaměřili jsme se hlavně na oblast Broumovských stěn a přilehlých Stolových hor, kde jsme po dva roky sledovali výskyt necílových druhů. Touto metodou bylo možno snáze získat poměrně rozsáhlá data z území, kde v důsledku velice těžce schůdného terénu je obtížné používat běžné sběrací metody (smyk, oklep). V lapačích jsme celkem determinovali 3856 exemplářů necílových brouků, představující 296 druhů obsažených v 52 čeledích. Z tohoto počtu 16 druhů patřilo do některé skupině ohrožených druhů podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky (Farkač et al. 2005). Podrobné údaje o výsledcích tohoto průzkumu jsou uvedeny v samostatném sdělení (Hamet & Vancl 2015).
     Na sledovaném území byly prokázány také druhy, které jsou velmi vzácné nebo dokonce vymírající, a které potřebují mimořádnou ochranu. Mezi vymírající druh patří Monochamus sartor (Fabricius, 1787), který žije v České republice podle Slámy (1998) pouze na Šumavě. Na území NPR Adršpašsko-teplické skály byl však opakovaně zjišťován, poslední nález je z roku 2012. Dalším pozoruhodným nálezem jsou populace Etorufus pubescens (Fabricius, 1787), které se vyskytují v rámci CHKO Broumovsko pouze na území NPR Adršpašsko-teplické skály. Kromě CHKO Broumovsko je tento druh znám v republice pouze z oblasti NP České Švýcarsko a z CHKO Labské pískovce. K dalším vzácným nebo pozoruhodným nálezům patří: z čeledě Agyrtidae Agyrtes bicolor Laporte, 1840, z čeledě Cerambycidae Pachyta lamed lamed (Linnaeus, 1758), z čeledě Curculionidae Ceutorhynchus barbarae Suffrian, 1847 a Otiorhynchus uncinatus Germar, 1824, z čeledě Dasytidae Danacea morosa Kiesenwetter, 1863, z čeledě Dytiscidae Cybister laterimarginalis (DeGeer, 1774) a Nebrioporus depressus (Fabricius, 1775), z čeledě Elateridae Ampedus suecicus (Palm, 1976), Aplotarsus angustulus (Kiesenwetter, 1858), Danosoma fasciata (Linnaeus, 1758) a Orithales serraticornis (Paykull, 1800), z čeledě Eucnemidae Hylis foveicollis (C. G. Thomson, 1874), z čeledě Haliplidae Haliplus confinis Stephens, 1829, z čeledě Hydraenidae Hydraena morio Kiesenwetter, 1849, z čeledě Hydrophilidae Laccobius sinuatus Motschulsky, 1849, z čeledě Leiodidae Choleva pozi Roubal, 1916, z čeledě Megalopodidae Zeugophora turneri Power, 1863, z čeledě Meloidae Meloe rugosus Marsham, 1802 a Meloe violaceus Marsham, 1802, z čeledě Monotomidae Rhizophagus cribratus Gyllenhal, z čeledě Scarabaeidae Psammoporus mimicus, Pittino, 2006, z čeledě Scirtidae Cyphon punctipennis Sharp, 1872, z čeledě Staphylinidae Anthobium unicolor (Marsham, 1802), Encephalus complicans Stephens, 1832, Euspalerum pseudacupariae (E. Strand, 1917), Micropeplus tesserula Curtis, 1828, Mycetoporus bimaculatus Lacordaire, 1835, Philonthus coprophilus Jarrige, 1949, Proteinus crenulatus Pandellé, 1867, Quedius riparius Kellner, 1843, Stenus asseguens Rey, 1884, Stenus fulvicornis Stephens, 1833, Stenus ludyi Fauvel, 1886, Stenus nitidiusculu nitidiusculus Stephens, 1833, Stenus niveus Fauvel, 1865, Stenus oscilátor Rye, 1870, Stenus parcior Bernhauer, 1929 a Tachinus rufipennis Gyllenhal, 1810, z čeledě Tenebrionidae Diaclina fagi (Panzer, 1799).
     Na území CHKO Broumovsko byly v období pětiletého inventarizačního průzkumu zjištěny také druhy, které jsou nové pro území České republiky. Druhy Tychius pusillus Germar, 1842 z čeledě Curculionidae (Hamet 2002), Brassicogethes matronalis Audisio et Spornraft, 1990 z čeledě Nitidulidae (Hamet & Vancl 2005a) a Scaphisoma obenbergeri Löbl, 1963 (Matějíček & Boháč 2003) z čeledě Staphylinidae byly již dříve publikovány. Dosud nebyl publikován Caenoscelis sibirica Reitter, 1889, který byl dříve znám z území bývalého Československa pouze na Slovensku. Při redeterminaci rodu Caenoscelis z území CHKO Broumovsko Ernest určil jednoho samce z lokality Adršpach, který byl chycen v roce 1973. Je to první nám známý údaj z České republiky. V roce 2015 byl také publikován první nález z území ČR druhu Atomaria nitidula (Marshamn, 1802) (Ernest 2015).
     Potvrzení výskytu v Čechách Danacea morosa Kiesenwetter, 1863 z čeledě Dasytidae (Hamet & Vancl 2005a, Mikát et al. 2014) bylo také již dříve publikováno.
     Ve sledované oblasti bylo zjištěno celkem 12 druhů, které podléhají zákonné ochraně v ČR (zákon 114/92 Sb a prováděcí vyhláška 395/92 Sb). Z nich do kategorie silně ohrožených druhů patří Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758) z čeledě Scarabaeidae do kategorie ohrožených druhů patří Calosoma inquisitor (Linnaeus, 1758), Carabus arcensis arcensis Herbst, 1784, Carabus scheidleri helleri Ganglbauer, 1892, Carabus ullrichi ullrichi Germar, 1824, Cicindela arenaria viennensis Schrank, 1781, Cicindela sylvatica sylvatica Linnaeus, 1758 a Cicindela sylvicola Dejean in Latreille et Dejean, 1822, z čeledě Carabidae, Meloe rugosus Marsham, 1802 a Meloe violaceus Marsham, 1802 z čeledě Meloidae, Oryctes nasicornis ondrejanus Minck, 1916 a Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758) z čeledě Scarabaeidae.
     Velkou skupinu tvoří druhy, které jsou zařazeny do některé skupiny ohrožených druhů v Červeném seznamu ohrožených druhů (Farkač et al. 2005). Z celkového počtu 2160 druhů je v některé skupině ohrožených celkem 208 druhů, tedy téměř 10%. Ve skupině CR, kriticky ohrožených je 11 druhů, ve skupině EN, ohrožených je 58 druhů, ve skupině VU, zranitelných je 91 druhů a ve skupině NT, téměř zranitelných je 48 druhů.

OPRAVY V KATALOGU BROUKŮ CHKO BROUMOVSKO 2005

     V této kapitole jsou uvedeny druhy, které je nutno z druhého vydání Katalogu vypustit, protože došlo buď k jejich synonymizaci s jinými druhy nebo byly uvedeny omylem, případně chybně determinovány.

Čeleď Carabidae
Agonum duftschmidi Schmidt, 1994 byl chybně determinován. Jedná se o běžný druh Europhilus fuliginosus (Panzer, 1809). A. duftschmidi nebyl na sledovaném území dosud prokázán.
Bembidion testaceum (Duftschmid, 1812) byl chybně determinován. Jedná se o zcela běžný druh B. tetracolum Say, 1823. B. testaceum nebyl zatím prokázán.

Čeleď Cryptophagidae
Atomaria bicolor Erichson, 1846 nebyl zatím prokázán. Byl chybně determinován. Jedná se o Atomaria longicornis C. G. Thomson, 1863, Ernest redeterminoval. Nebyl zatím prokázán.
Atomaria bella Reitter, 1875 nebyl zatím prokázán. Byl chybně determinován. Jedná se o Atomaria nigrirostris Stephens, 1830, Ernest redeterminoval.
Atomaria pulchra Erichson, 1846 nebyl zatím prokázán. Byl chybně determinován. Jedná se o Atomaria longicornis C. G. Thomson, 1863, Ernest redeterminoval.

Čeleď Chrysomelidae
Cryptocephalus rufipes Goeze, 1777 byl chybně determinován. Na sledovaném území se nevyskytuje. Ve všech uváděných případech se jednalo o C. pusillus f. marshami Weise, 1882.

Čeleď Scarabaeidae
V Katalogu uvádíme Onthopagus vitulus (Fabricius, 1776) z Police nad Metují na podkladě literárního údaje: Police nad Metují (bez bližších údajů) z roku 1955, Tůma lgt., coll. Muzeum města Ústí nad Labem, Malý det. (Juřena et al. 2000). Při provedené revizi materiálu v roce 2007 Král zjistil, že jde o mylnou determinaci, a že se jedná O. verticicornis (Juřena et al. 2008).

Čeleď Scraptidae
Anaspis marginicollis Lindberg, 1925, z druhého vydání vypuštěn. Takto determinované a uváděné nálezy v Katalogu brouků CHKO Broumovsko (Hamet & Vancl 2005a) jsou z Adršpachu, Adršpachu – Vlčí rokle (vše Horák det.). Druh byl však synonymizován s Anaspis thoracica (Linnaeus, 1758), a proto vypuštěn (Löbl & Smetana 2008). Tuto synonymizaci provedenou Leblancem Horák, Ermisch a Champion neuznávají (Horák pers. comm.). Druh, se kterým byl synonymizován – A. thoracica byl na sledovaném území chytán opakovaně a také jako A. thoracica Horákem determinován.

Čeleď Staphylinidae
Atheta ammanni Benick, 1970 v Katalogu brouků CHKO Broumovsko jsme ho uvedli jako nový pro Čechy (Hamet & Vancl 2005a). V Seznamu československých brouků (Jelínek 1993) ani v Check listu drabčíků (Boháč & Matějíček 2007) není pro Čechy uváděn. V Palearktickém katalogu brouků (Löbl & Smetana 2004) je sice z České republiky uváděn, jedná se ale o moravská naleziště. Podle tohoto Katalogu se vyskytuje ještě v Rakousku, Německu, Itálii a na Slovensku. Námi uváděný nález Velké Petrovice – Vlčinec není platný, protože při pozdější redeterminaci bylo zjištěno, že se jedná o Atheta ganglbaueri Brundin, 1948, který je běžný (Matějíček pers. comm.).
Heterothops niger Kraatz, 1868, z druhého vydání vypuštěn, protože byl synonymizován s Heterotops praevius Erichson, 1839 (Assing & Schülke 2011).
Ischnopoda nitella (Fauvel, 1895) byl uveden omylem v komentářích jednotlivých druhů namísto Ischnopoda umbratica (Erichson, 1837). Komentář k I. nitella je nutno vypustit.
Mycetoporus monticola Fowler, 1888, který je v Katalogu brouků CHKO Broumovsko uváděn, na území ČR nežije. Při revizi těchto jedinců bylo zjištěno, že se jedná o Mycetoporus bosnicus Luze, 1901. Tento druh nebyl dříve z ČR známý a není uveden ani v seznamu drabčíkovitých brouků ČR Boháč et al. (2007).

SUMMARY

     The entomofauna of Broumovsko Protected Landscape Area has not been explored thoroughly yet. Relatively big geomorphologic variety and - in comparison to other areas - low environmental impact of the human activity provide good conditions for relatively high species diversity. During fifteen years of systematic research the occurrence of 2160 species of 89 families was proved. The presented data cover the period between the years 1970 - 2016.
     Although the examined territory is situated within moderate to cold area, the occurrence of thermophilic species was proved here, such as: Astenus procerus (Staphylinidae), Hydrochara flavipes (Hydrophilidae), Bruchidius varius and Coptocephala rubicunda (Chrysomelidae). Other thermophilic species were repetitively found in cold inversion area, together with the mountainous species, for example: Hashihananomia perlata (Mordelidae) and Cryptocephalus vittatus (Chrysomelidae).
     Mountainous and boreo-mountainous species represent a relatively large group within the examined species. They occur even in relatively low altitude areas in the discussed territory; partly in climatically cold region, and partly in the inversion areas and in deep gorges. They are quite numerous in this region. The most significant representatives are from the following families: Agyrtidae: Pteroloma forsstromii (Gyllenhal, 1810), Cantharidae: Ancistronycha abdominalis (Fabricius, 1798), Carabidae: Amara erratica (Duftschmid, 1812), Carabus sylvestris Panzer, 1793, Nebria rufescens (Stroem, 1768), Pterostichus rufitarsis cordatus Letzner, 1842, and Trechus striatulus (Putzeys, 1847), Ciidae - Cis dentatus (A. G. Olivier, 1790), Curculionidae: Dryocoetes hectographus Reitter, 1913, Polydrusus ruficornis (Bonsdorff, 1785), Xylechinus pilous (Ratzeburg, 1837), Elateridae: Liotrichus affinis (Paykull, 1800), Chrysomelidae: Apteropoda globosa (Illiger, 1794), Chrysolina rufa (Duftschmid, 1825), Chrysolina umbratilis (Weise, 1887) and Chrysomela lapponica Linnaeus, 1758, Leiodidae: Liodopria serricornis (Gyllenhal, 1813), Nitidulidae: Ipidia binotata Reitter, 1875, Phloeostichidae: Phloeostichus denticollis W. Redtenbacher, 1842, Staphylinidae - Atrecus longiceps (Fauvel, 1872), Eusphalerum alpinum alpinum (Heer, 1839), Eusphalerum longipenne (Erichson, 1839), Lesteva pubescens Mannerheim, 1830, Liogluta micans (Mulsant & Rey, 1852), Mycetoporus corpulentus Luze, 1901, Quedius fulvicollis (Stephens, 1833), Tachinus elongatus Gyllenhal, 1810 and Xylostiba monilicornis (Gyllenhal, 1810), and many more.
     Rare and dying species that demand special protection were recorded in the examined territory as well. For example Monochamus sartor that belongs to a dying species and has till now occurred only in Šumava region was repetitively found in Adršpašsko-Teplické skály National Nature Reserve. The populations of Pedostrangalia pubescens represent another remarkable discovery. Within Broumovsko Protected Landscape Area they occur only in Adršpašsko-Teplické skály National Nature Reserve. Apart from the f. auriflua, which is the most frequently occurring representative, the master form, i.e. the dark one, occurs in that region in approximately 10%. Concerning its occurrence in the Czech Republic, apart from Broumovsko Protected Landscape Area this species is known only in the territory of České Švýcarsko National Park and Labské pískovce Landscape Protected Area. Other rare or remarkable species include the following families and their species representatives: Agyrtidae Agyrtes bicolor Laporte, 1840, Carabidae: Cicindela arenaria vienensis, Cerambycidae: Pachyta lamed lamed (Linnaeus, 1758), Curculionidae: Ceutorhynchus barbarae Suffrian, 1847 a Otiorhynchus uncinatus Germar, 1824, Dasytidae: Danacea morosa Kiesenwetter, 1863, Dytiscidae: Cybister laterimarginalis (DeGeer, 1774) and Nebrioporus depressus (Fabricius, 1775), Elateridae: Ampedus suecicus (Palm, 1976), Aplotarsus angustulus (Kiesenwetter, 1858), Danosoma fasciata (Linnaeus, 1758) a Orithales serraticornis (Paykull, 1800), Eucnemidae. Hylis foveicollis (C. G. Thomson, 1874), Haliplidae: Haliplus confinis Stephens, 1829, Hydraenidae: Hydraena morio Kiesenwetter, 1849, Hydrophilidae: Laccobius sinuatus Motschulsky, 1849, Leiodidae: Choleva pozi Roubal, 1916, Megalopodidae: Zeugophora turneri Power, 1863, Meloidae: Meloe rugosus Marsham, 1802 and Meloe violaceus Marsham, 1802, Monotomidae: Rhizophagus cribratus Gyllenhal, Scarabaeidae: Psammoporus mimicus, Pittino, 2006, Scirtidae: Cyphon punctipennis Sharp, 1872, Staphylinidae: Anthobium unicolor (Marsham, 1802), Encephalus complicans Stephens, 1832, Euspalerum pseudacupariae (E. Strand, 1917), Micropeplus tesserula Curtis, 1828, Mycetoporus bimaculatus Lacordaire, 1835, Philonthus coprophilus Jarrige, 1949, Proteinus crenulatus Pandellé, 1867, Quedius riparius Kellner, 1843, Stenus asseguens Rey, 1884, Stenus fulvicornis Stephens, 1833, Stenus ludyi Fauvel, 1886, Stenus nitidiusculu nitidiusculus Stephens, 1833, Stenus niveus Fauvel, 1865, Stenus oscilator Rye, 1870, Stenus parcior Bernhauer, 1929 and Tachinus rufipennis Gyllenhal, 1810, Tenebrionidae: Diaclina fagi (Panzer, 1799).
     The discoveries in Broumovsko Protected Landscape Area include several species previously undiscovered in the Czech Republic. Atomaria bicolor (Cryptophagidae), Tychius pusillus (Curculionidae), Danacea morosa (Dasytidae), Hydroporus fuscipennis (Hydrophilidae), Meligethes matronalis (Nitidulidae), Anaspis marginicollis (Scraptiidae) and Scaphisoma obenbergeri (Staphylinidae) have already been published. Helophorus montenegrinus (Helophoridae), which is a new species for Bohemia (known already in Moravia) has been published as well.The data about Caenoscelis sibiricus have not been published yet.
 

LITERATURA

ASSING V. 2011a: Unterfamilie Trichophiinae. Pp. 199-200. In: ASSING V. & SCHÜLKE M. (Hrsg.): FREUDE H., HARDE K. W., LOHSE G A. & KLAUSNITZER (eds.) 2011: Die Käfer Mitteleuropas, Band 4. Staphylinidae I. Zweite neubearbeitete Auflage. Heidelberg: Spektrum Akademischer Verlag 560 pp. 

Lokalita	počet fotografií	odkaz ke stažení
Adršpach	31	22,2 MB
Bělý	10	8,4 MB
Bezděkov nad Metují	2	1,4 MB
Božanov	19	13,7 MB
Broumov	8	6,8 MB
Broumovské stěny	54	32,3 MB
Březová	4	2,5 MB
Česká Metuje	9	7,3 MB
Dědov	13	6,5 MB
Hejtmánkovice	10	8,0 MB
Heřmánkovice	7	4,5 MB
Hlavňov	5	3,8 MB
Horní Dřevíč	1	0,7 MB
Horní Teplice	3	2,0 MB
Horní Vernéřovice	7	5,8 MB
Hynčice	1	1,4 MB
Chvaleč	5	3,2 MB
Janovice	4	3,3 MB
Janovičky	5	3,3 MB
Jestřebí hory	3	2,2 MB
Jetřichov	13	8,7 MB
Jívka	14	9,2 MB
Křinice	16	13,6 MB
Lachov	1	0,7 MB
Machov	13	12,6 MB
Malé Svatoňovice	6	5,1 MB
Maršov nad Metují	1	0,4 MB
Martínkovice	4	2,8 MB
Meziměstí	3	4,3 MB
Odolov	2	1,0 MB
Olivětín	1	0,4 MB
Otovice	8	7,7 MB
Police nad Metují	32	23,4 MB
Radešov	2	2,1 MB
Radvanice	6	4,6 MB
Rožmitál	6	3,0 MB
Ruprechtice	6	5,1 MB
Skály	8	6,3 MB
Slavný	7	5,3 MB
Stárkov	8	3,5 MB
Suchý důl	3	1,6 MB
Šonov	12	11,8 MB
Teplice nad Metují	4	1,6 MB
Teplické skály	14	16,6 MB
Velké Petrovice	5	4,2 MB
Velký Dřevíč	4	4,3 MB
Vernéřovice	5	3,6 MB
Vižňov	1	0,8 MB
Žabokrky	1	0,6 MB
Žďár nad Metují	3	1,7 MB

DATOVÁ PŘÍLOHA

Zde k dispozici faunistické údaje - CHKO Broumovsko (Hamet et Vancl 2005).

*.xls klikni

ERRATA ke dni 8.3.2016

V tabulce 1 na str. 14 opravit ve sloupci u čeledě Curculionidae počet druhů z 264 na 263 a celkový počet druhů na konci tabulky z 2160 opravit na 2159.

V tabulce 2 na str. 35 byl omylem uveden druh Leiosoma oblogum. Tento druh je nutno vypustit, ve sledovaném území nebyl zatím prokázán. V této tabulce je nutno opravit u Leiosoma deflexum ve sloupci 2 počet lokalit na 11 a do sloupce 3 přiřadit ještě lokalitu 186.

Všude, kde se v práci uvádí celkový počet druhů na území CHKO Broumovsko 2160, opravit na 2159.