|
|
Dne 1. ledna 2022 byla provedena kompletní aktualizace faunistických map Česka a Slovenska (200 map), pro druhy čeledí Cerophytidae (1), Elateridae (162), Eucnemidae (24), Lissomidae (1) a Throscidae (12).
Faunistické mapy s doprovodným textem jsou na adrese: https://www.elateridae.com
Máte-li nepublikované údaje a jste ochotni se o ně podělit s ostatními kolegy, tak je v našich článcích rádi zveřejníme. I vy sami můžete využít služeb našeho internetového časopisu Elateridarium.
Všem kolegům, kteří se zapojili do faunistického mapování velice děkujeme a těšíme se na další spolupráci!
01.01.2022
|
|
Otho sphondyloides patří do podčeledi Melasinae, tribu Calyptocerini (Coleoptera:
Eucnemidae). Jedná se o rozšířeného, ale zřídka nalézaného eucnemida se širokým
rozšířením od severního Německa a Korutan v Rakousku po Koreu a Japonsko. Ačkoli O.
sphondyloides byl již hlášen z několika izolovaných lokalit ve střední Evropě, z České
republiky dosud nebyl k dispozici žádný záznam. Potvrzuji výskyt na jižní Moravě, v
nížinných listnatých původních lesích poblíž soutoku řek Moravy a Dyje (oblast Soutok,
Biosférická rezervace Dolní Morava). Nový nález ukazuje, že druh se může vyskytovat v
dalších nenarušených lokalitách v regionu. Dále uvádím poznámky o biologii a záznamy
o dalších xylofágních broucích na stejné lokalitě.
|
|
|
V této práci se zabývám taxonomickou problematikou několika druhů rodů Dicronychus
Brullé, 1832 a Cardiophorus Eschscholtz, 1829. Uvádím zde výsledky revize determinací
Stanislava Laibnera u druhů Dicronychus equiseti (Herbst, 1784), D. equisetioides
Lohse, 1976 a D. luciae Laibner, 1985. Navrhuji novou synonymiku druhu Dicronychus
luciae Laibner, 1985 = Dicronychus equiseti (Herbst, 1784) syn. nov. Na základě studia
morfologické stavby aedeagu a skleritů bursy copulatrix vyčleňuji od druhu Dicronychus
cinereus (Herbst, 1784) Dicronychus testaceus (Fabricius 1792) stat. n. jako
samostatný druh. Uvádím přehled dalších druhů ze skupiny Dicronychus cinereus,
známých z Evropy, Turecka, Gruzie, Arménie a Íránu. Popisuji netypické tvary
laterálních skleritů bursy copulatrix u jihomoravské populace druhu Cardiophorus dolini
Mardjanian 1985. Připojuji opravu chyb, které se vyskytly v textu práce Mertlik (2011).
Následuje faunistická část práce s aktualizovanými nálezy Dicronychus cinereus pro
území Česka a Slovenska a nálezy D. testaceus stat. n. pro území Česka, Slovenska,
Rakouska, Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Srbska, Černé Hory, Makedonie,
Bulharska a Ruska.
|
|
|
V tomto článku je uveden unikátní hromadný výskyt dvou druhů zrnokazů
Bruchidius cinerascens a Bruchidius pusillus v dolním Pojizeří. Je zde podrobný
popis jejich biotopu a přehled dalších zde nalezených pozoruhodných druhů brouků.
|
|
|
V tomto článku jsou uvedeny nové východočeské nálezy druhů z čeledí Geotrupidae (5
druhů), Scarabaeidae (53 druhů) a Trogidae (3 druhy). Podařilo se zde potvrdit výskyt
druhů Planolinoides borealis, Onthophagus medius a Rhyssemus puncticollis. Z výše
uvedených čeledí tak bylo na sledovaném území doposud nalezeno celkem 91 druhů. Z
toho je sedm druhů z čeledi Geotrupidae, 79 druhů z čeledi Scarabaeidae a pět druhů z
čeledi Trogidae.
|
Záznam přednášky: https://www.youtube.com/watch?
Ohrožené druhy často zoufale potřebují naši pomoc. Snahy o jejich ochranu v České republice často ignorují základní biologické zákonitosti i zdravý rozum. Reprezentanti státní moci volí ty nejsnazší cesty, za bagatelní přestupky tvrdě stíhají jednotlivce, ale plošnou likvidaci zvláště chráněných druhů velkoryse ignorují. Pokud doma pietně uchováváte malou sbírku motýlů, které před sto lety nachytal Vás pradědeček, možná k Vám naběhnou policejní zakuklenci a skončíte za mřížemi. Pokud ale zahubíte tisíce chráněných motýlů, třeba tím, že zdevastujete podstatný kus třeba chráněné krajinné oblasti Pálava, buďte v klidu. Česká inspekce životního prostředí nehne ani brvou. Tak dnes (ne)fungují zákony a instituce, které kdysi vznikly k ochraně přírody 
09.02.2021
|
|
V této práci jsou uvedeny výsledky studia potemníků Corticeus fraxini a C. longulus na
území východních Čech a nové faunistické údaje od dalších čtyř druhů z rodu
Corticeus: C. bicolor, C. fasciatus, C. linearis a C. unicolor. Práce je doplněna o
faunistické údaje od dalších osmi druhů podkorních brouků: Bothrideres bipunctatus
(Bothrideridae), Colydium elongatum a Pycnomerus terebrans (Zopheridae), Cucujus
cinnaberinus (Cucujidae), Dendrophagus crenatus (Silvanidae), Palorus depressus
(Tenebrionidae), Pytho depressus (Pythidae) a Zilora obscura (Melandryidae).
|
|
|
Článek definuje druhy Clambus pallidulus Reitter, 1911 stat. n. a Clambus shinto Endrödy-
Younga, 1986 stat. n. na základě rozdílů na samčích genitáliích, v distribuci i biotopových
nárocích. Dřívější poddruhy byly povýšeny na úroveň druhů. Článek obsahuje detailní
makrofotografie a pérovky. Podrobně jsou shrnuty publikované údaje, včetně mapek
rozšíření. Druh C. pallidulus je potvrzen pro území Albánie, České republiky a Řecka, a je
novým druhem pro Slovinsko.
|
08.01.2021 | Milan Boukal1, Karel Rébl2 & Marion Mantič3 | ELATERIDARIUM
|
|
Předkládaná práce shrnuje další poznatky o fauně brouků Chráněné krajinné oblasti a
biosférické rezervace Křivoklátsko, které autorský tým získal terénním průzkumem v
období let 2018 a 2019 a doplnil o několik dat získaných v letech předešlých. Práce
navazuje na úplný katalog brouků Křivoklátska vydaný v roce 2016 (JANUŠ 2016) a na
nové poznatky z let 2016 a 2017 (JANUŠ et al. 2018). Data prezentovaná v tomto
příspěvku rozšiřují seznam brouků Křivoklátska o nově zde zjištěné druhy a představují
nové nálezy význačnějších druhů, které byly z oblasti již dříve známé. Autoři také
odkazují na několik nově vydaných prací, které zmiňují nové nebo zajímavé nálezy ze
zkoumaného území. Upozorňují rovněž na několik starších literárních prací, které nebyly
zahrnuty v souhrnu o křivoklátských broucích z roku 2016 ani v jeho pokračování z
roku
2018, protože v té době ještě nebyly autorům známé. Text je významně rozšířen o
poznatky badatelů stojících mimo náš autorský kolektiv, takže se naplňuje snaha, aby
byl tento projekt platformou, která komplexně shrnuje výsledky výzkumů řádu
Coleoptera výjimečného přírodního území Křivoklátska.
|
02.12.2020 | Jiří Januš 1, Pavel Moravec 2, Karel Rébl 3 & Miroslav Zýka 4 | ELATERIDARIUM
|
|
V předkládané práci autor uvádí 23 nově zjištěných druhů patřících do řádu Coleoptera,
12
druhů řádu Diptera, 1 druh řádu Raphidioptera, 1 druh řádu Neuroptera, 2 druhy řádu
Blattaria, 7 druhů řádu Hemiptera a 2 druhy řádu Heteroptera pro území „Přírodní
Rezervace Údolí Únětického potoka“, „Přírodní Rezervace Roztocký Háj-Tiché údolí“ a
jejich
okolí. Tato práce navazuje na již publikované práce zabývající se studiem hmyzu na
tomto
území a publikované dodatky (např. Háva & Háva 2017, 2018, Háva 2019a, b, c, d).
|
|
|
První nálezy tesaříka Calamobius filum (Rossi, 1790) v Čechách uveřejnili Dongres & Cihlář (2010). V tomto článku jsou uvedeny další nálezy C. filum z let 2009 až 2015 z okolí Příbrami, včetně poznámek k jeho biologii a biotopech.
|
27.10.2020 | Ondřej SEDLÁČEK 1, 2, †Stanislav URBAN & David SOMMER 3, 4 | ELATERIDARIUM
|
|
Čeleď Dermestidae (kožojedovití) (Coleoptera) v současné době zahrnuje celkem 1690
validních druhů a poddruhů v celosvětovém měřítku (Háva 2020). Čeleď je na území
České
a Slovenské republiky recentně studována, kromě souborné práce včetně určovacích
klíčů
publikované Hávou (2011), byla publikována i řada faunistických prací. V této práci
autor
předkládá nově zjištěné poznatky o faunistice 30 druhů z této čeledi z území České a
Slovenské republiky.
|
|
|
Práce předkládá poznatky o třech druzích rodu Thorictus, recentně nalezených v Íránu s popisem lokalit. Druhy Thorictus irakensis John, 1963 a Thorictus orientalis orientalis Peyron, 1857 jsou nově uvedené pro Írán a pro druh Thorictus lederi Reitter, 1881 jsou uvedeny nové lokality.
|
|
|
V tomto článku uvádíme všechny publikované nálezy druhu Rhacopus sahlbergi z území Česka a Slovenska a připojujeme k nim údaje o nálezech nových, doposud nepublikovaných. Nález ze středních Čech je prvním nálezem tohoto druhu pro území Čech.
|
|
|
V tomto článku je publikováno 147 druhů brouků (Coleoptera) ze 45 čeledí, kteří byli nalezeni v extravilánu Chrudimi (východní Čechy). V letech 1992-2019 to byli např. Ochina latreillei, Lignyodes bischoffi, Dorytomus minutus, Macronychus quadrituberculatus, Dactylosternum abdominale, Haptoncus ocularis, Pleurophorus caesus, Prionocyphon serricornis, Cynaeus angustus and Latheticus oryzae.
|
|
|
V tomto článku je uveden podrobný přehled publikovaných a nových východočeských nálezů druhů z čeledií Geotrupidae (7 druhů), Scarabaeidae (75 druhů) a Trogidae (5 druhů). Tři druhy z čeledi Scarabaeidae byly vyjmuty z fauny východních Čech: Agrilinus constans, Melinopterus punctatosulcatus punctatosulcatus a Planolinoides borealis.
|
|
|
V tomto článku je přehled východočeských nálezů Emus hirtus (Linnaeus, 1758) (Coleoptera: Scarabaeidae). Cílená inventarizace jeho lokalit byla uskutečněna roce 2019.
|
|
|
V tomto článku autor uvádí výskyt 19 druhů nadčeledi Scarabaeoidea (Coleoptera) na území severozápadního Slovenska: Geotrupes spiniger, Oxyomus sylvestris, Calamosternus granarius, Esymus pusillus, Parammoecius corvinus, Melinopterus consputus, M. prodromus, M. sphacelatus, Acrossus luridus, A. depressus, Planolinus fasciatus, Aphodius pedellus, Agrilinus ater, Onthophagus coenobita, O. fracticornis, O. joannae, O. ovatus, O. vacca a O. verticicornis.
|
|
|
V předkládané práci autor uvádí 14 nově zjištěných druhů patřících do řádu Coleoptera, 10 nově zjištěných druhů z řádu Diptera a jeden druh z čeledi Mantidae pro území „Přírodní Rezervace Údolí Únětického potoka“, „Přírodní Rezervace Roztocký Háj-Tiché údolí“ a jejich okolí. Tato práce navazuje na již publikované práce zabývající se studiem hmyzu na tomto území a publikované dodatky (např. Háva 2015, Háva & Háva 2017, 2018, Háva 2019a, b, c).
|
|
|
V tomto článku je uveden přehled nálezů kovaříků Ectamenogonus montandoni
Buysson, 1889, Megapenthes lugens W. Redtenbacher, 1842 and Procraerus tibialis
Lacordaire, 1835 na území Česka a Slovenska. Jsou zde fotografie imag a larev,
podrobný popis jejich biotopů, doplněný o fotodokumentaci lokalit a stručné poznámky
k možnostem jejich ochrany. Volnou součástí článku je internetová fotogalerie, která k
datu vydání článku obsahuje 327 fotografií biotopů výše uvedených druhů. Elater
melanotoides Reitter, 1891, umístěný v rodu Ectamenogonus podle Cate (2007), je zde
přeřazen do rodu Brachygonus jako B. melanotoides (Reitter, 1891), comb. nov.
|
|
|
Athous
brachati
Dicronychus
equiseti
Limoniscus
violaceus
|
Týniště nad Orlicí, 9.1.2025
|
| 1480 | DRUHY | | 811 | TYPY | | 982 | FOTO V PŘÍRODĚ | | 28526 | LOKALITY | | 31686 | CELKEM FOTO |
|
|
English
;n.focus(); "Athous brachati")
;n.focus(); "Dicronychus equiseti")
;n.focus(); "Limoniscus violaceus")
